Protokoly pro měření kvality života, tělesné zdatnosti a životního stylu mladých lidí žijících s onkologickým onemocněním a po jeho překonání

Podrobnosti dokumentu

1. Účel a rozsah

Tento protokol poskytuje standardizovaný a přizpůsobitelný rámec pro hodnocení kvality života související se zdravím, tělesné zdatnosti a životních návyků u mladých lidí žijících s nádorovým onemocněním a po jeho léčbě v rámci sítě YARN. Je určen k podpoře harmonizovaného hodnocení napříč partnery a zároveň umožňuje přizpůsobení podle věku, kontextu a bezpečnostních hledisek v závislosti na charakteristikách účastníků, prostředí hodnocení a dostupných zdrojích.

Protokol je strukturován podle dvou hlavních cílových skupin. Pro účely tohoto protokolu jsou mladí dospělí definováni jako osoby ve věku 18–39 let, zatímco dospívající jsou definováni jako osoby ve věku 14–17 let. Účastníci by měli postupovat podle hodnoticího rámce odpovídajícího jejich věku v době hodnocení. Protokol nejprve zahrnuje hodnoticí rámec pro mladé dospělé žijící s nádorovým onemocněním a po jeho léčbě, který pokrývá jak online hodnocení založené na dotaznících, tak prezenční terénní hodnocení tělesné zdatnosti. Dále zahrnuje specifický hodnoticí rámec pro dospívající, rovněž rozdělený na online a prezenční složky, s využitím věkově přiměřených nástrojů a doporučení pro testování tělesné zdatnosti pro tuto věkovou skupinu.

Bezpečnostní aspekty, kontraindikace a možné úpravy jsou v protokolu integrovány všude tam, kde je to relevantní, a jsou rovněž řešeny v samostatné části. Tím je zajištěno, že navrhovaná hodnocení lze flexibilně realizovat v různých kontextech, včetně účastníků s omezeními souvisejícími s léčbou, klinickými nebo funkčními omezeními.

Tento protokol nestanovuje konkrétní časové body hodnocení. Tam, kde jsou plánována opakovaná hodnocení, by načasování hodnocení mělo být definováno podle cílů a kontextu realizace příslušné aktivity YARN. V závislosti na dané aktivitě mohou být hodnocení naplánována například na začátku, po intervenci nebo období souvisejícím s léčbou, nebo při následném sledování.

2. Mladí dospělí žijící s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě

Tato část představuje doporučený rámec hodnocení pro mladé dospělé ve věku 18–39 let žijící s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Navrhované hodnocení kombinuje online dotazníky vyplňované samotnými účastníky a tam, kde je to proveditelné, prezenční terénní testy tělesné zdatnosti. Cílem této struktury je poskytnout komplexní, avšak proveditelné zhodnocení kvality života související se zdravím, životních návyků a tělesné zdatnosti a zároveň umožnit úpravy podle klinického stavu účastníků, jejich funkční kapacity a místního kontextu realizace.

Aby se minimalizovala zátěž účastníků, zejména u osob pociťujících únavu, kognitivní obtíže nebo jiné příznaky související s léčbou, může být online hodnocení v případě potřeby dokončeno během více než jednoho sezení. Účastníkům by mělo být umožněno hodnocení přerušit a znovu v něm pokračovat, kdykoli je to technicky možné. Pokud je zátěž účastníků problémem, lze volitelná doplňková měření vynechat a upřednostnit nejrelevantnější doporučená měření podle cílů hodnocení. Veškeré úpravy baterie hodnocení by měly být zdokumentovány, aby byla podpořena srovnatelnost mezi jednotlivými místy a časovými body hodnocení.

2.1 Online hodnocení

Online hodnocení zahrnuje sebehodnoticí nástroje k posouzení kvality života související se zdravím, životních návyků, duševního zdraví a subjektivně vnímané tělesné zdatnosti u mladých dospělých žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Přednost by měly mít validované nástroje s dostupnými překlady s ohledem na proveditelnost, zátěž účastníků a licenční požadavky. Doporučená online měření jsou popsána níže.

2.1.1 Sociodemografické údaje a údaje související s onkologickým onemocněním

Ke shromáždění minimálních informací potřebných k popisu účastníků a interpretaci výsledků v oblasti kvality života související se zdravím, životního stylu a tělesné zdatnosti by měl být použit krátký ad hoc dotazník. Tato část by měla být vhodná pro online vyplnění a v souladu se zásadami General Data Protection Regulation (GDPR), včetně minimalizace údajů, důvěrnosti a shromažďování pouze nezbytných informací.

• Doporučené sociodemografické proměnné zahrnují: věk nebo datum narození, pohlaví při narození, genderovou identitu tam, kde je to vhodné, zemi bydliště, vzdělání, pracovní nebo studijní status, status návratu do práce nebo ke studiu a související obtíže tam, kde je to relevantní, životní situaci a relevantní socioekonomické ukazatele, včetně finančních obtíží souvisejících s onkologickým onemocněním a jeho léčbou, pokud je to vhodné.
• Doporučené proměnné související s onkologickým onemocněním zahrnují: typ onkologického onemocnění, datum nebo věk při stanovení diagnózy, stadium při diagnóze, pokud je známo, anamnézu léčby, aktuální stav onemocnění nebo léčby, pozdní následky léčby, komorbidity, současná funkční omezení a veškerá lékařská doporučení týkající se pohybové aktivity nebo cvičení.

Vzhledem k tomu, že informace související s onkologickým onemocněním a další proměnné související se zdravím jsou podle GDPR považovány za citlivé osobní údaje, měl by konečný dotazník jasně určit, které položky jsou povinné a které volitelné. Citlivé položky by měly být omezeny na ty, které jsou nezbytné pro účely hodnocení, a tam, kde je to vhodné, by měly být zváženy možnosti odpovědí jako „nechci odpovědět“ nebo „nevím“. Vzhledem k citlivé povaze otázek souvisejících s onkologickým onemocněním by pracovníci uvádějící tuto část hodnocení měli uznat, že vybavování si diagnózy, historie léčby nebo pozdních následků může být pro některé účastníky emočně náročné. Účastníkům by mělo být připomenuto, že mohou hodnocení přerušit, přeskočit jednotlivé otázky nebo kdykoli ukončit bez nutnosti uvádět důvod. Konečný seznam položek, možnosti odpovědí a postupy ochrany údajů by měl definovat každý realizující partner podle místních etických, právních a institucionálních požadavků.

2.1.2 Kvalita života

Dotazník EuroQol s pěti dimenzemi a pěti úrovněmi (EQ-5D-5L) (Herdman et al., 2011) je obecný nástroj pro hodnocení kvality života související se zdravím, který se skládá ze dvou částí: deskriptivního systému a vizuální analogové škály (EQ VAS). Deskriptivní systém hodnotí pět dimenzí: pohyblivost, sebeobsluhu, běžné činnosti, bolest/nepohodlí a úzkost/depresi. Každá dimenze je hodnocena pomocí pěti úrovní závažnosti, od absence obtíží až po extrémní obtíže. EQ VAS zaznamenává účastníkem hodnocený zdravotní stav na škále od 0 do 100, kde vyšší skóre znamená lepší vnímané zdraví. Odpovědi lze použít k vytvoření zdravotního profilu a tam, kde jsou k dispozici národní hodnotové sady, také indexového skóre. EQ-5D-5L nemá jedinou univerzální klinickou hraniční hodnotu. Výsledky by proto měly být interpretovány pomocí deskriptivního zdravotního profilu, skóre EQ VAS a případně národních indexových hodnot nebo populačních referenčních údajů. Dotazník je dostupný zde.

European Organisation for Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire Core 30 (EORTC QLQ-C30) (Aaronson et al., 1993) je dotazník kvality života specifický pro onkologické pacienty, vyvinutý pro osoby s onkologickým onemocněním. Obsahuje 30 položek pokrývajících celkový zdravotní stav/kvalitu života, funkční oblasti, symptomové škály a jednotlivé příznaky hodnocené samostatnými položkami. Funkční škály zahrnují tělesné, roleové, emoční, kognitivní a sociální fungování. Symptomové škály zahrnují únavu, bolest a nauzeu/zvracení spolu s dalšími položkami, jako jsou dušnost, nespavost, ztráta chuti k jídlu, zácpa, průjem a finanční obtíže. Skóre se převádějí na škálu 0–100 podle hodnoticího manuálu EORTC. Vyšší skóre u celkového zdravotního stavu a funkčních škál znamená lepší kvalitu života nebo fungování, zatímco vyšší skóre u symptomových škál znamená větší symptomovou zátěž.

Pro jednotlivé funkční a symptomové škály EORTC QLQ-C30 jsou k dispozici prahy klinické významnosti (Giesinger et al., 2020). Tyto prahy mohou podpořit identifikaci klinicky významných problémů, měly by však být interpretovány spolu s klinickým kontextem účastníka a neměly by být používány jako samostatná diagnostická kritéria.

Pro opakovaná hodnocení jsou k dispozici minimálně významné rozdíly, které podporují interpretaci změn v čase. Protože se tyto hodnoty liší podle škály, směru změny a onkologické populace, měli by uživatelé při aplikaci prahů nebo interpretaci longitudinálních změn konzultovat příslušné interpretační zdroje EORTC a publikace specifické pro dané onkologické onemocnění (Musoro et al., 2023).

Přístup k EORTC QLQ-C30 vyžaduje registraci a povolení prostřednictvím oficiálních webových stránek EORTC Quality of Life Group. Akademické využití je bezplatné, povolení však musí být získáno pro každou studii. Dotazník lze vyžádat zde.

2.1.3 Životní návyky

Hodnocení životního stylu by mělo pokrývat hlavní formy chování a vnímané ukazatele související se zdravím, které mohou být spojeny s kvalitou života a fyzickým fungováním u mladých dospělých žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Doporučené oblasti zahrnují pohybovou aktivitu a sedavé chování, stravovací návyky a stravovací chování, spánek, duševní zdraví a subjektivně vnímanou tělesnou zdatnost.

Pohybová aktivita a sedavé chování

International Physical Activity Questionnaire – Short Form (IPAQ-SF) (Craig et al., 2003) je sebehodnoticí nástroj určený k hodnocení pohybové aktivity a sedavého chování. Zachycuje frekvenci (dny/týden) a trvání (minuty/den) intenzivní pohybové aktivity, středně intenzivní pohybové aktivity a chůze vykonávané během posledních sedmi dnů, stejně jako denní dobu sezení. Údaje o pohybové aktivitě lze podle oficiálního hodnoticího protokolu IPAQ převést na MET-minuty za týden. Účastníci mohou být klasifikováni jako osoby s nízkou, střední nebo vysokou úrovní pohybové aktivity. Střední úroveň je definována splněním alespoň jednoho z následujících kritérií: intenzivní aktivita po 3 nebo více dnech alespoň 20 minut denně; středně intenzivní aktivita a/nebo chůze po 5 nebo více dnech alespoň 30 minut denně; nebo jakákoli kombinace chůze, středně intenzivní a intenzivní aktivity po 5 nebo více dnech s dosažením alespoň 600 MET-minut za týden. Vysoká úroveň je definována jako intenzivní aktivita alespoň po 3 dnech s dosažením alespoň 1 500 MET-minut za týden nebo jakákoli kombinace aktivit po 7 nebo více dnech s dosažením alespoň 3 000 MET-minut za týden. Účastníci, kteří tato kritéria nesplňují, jsou klasifikováni jako osoby s nízkou úrovní pohybové aktivity (IPAQ Research Committee, 2005). Sedavý čas by měl být uváděn odděleně jako celková doba sezení, obvykle vyjádřená v hodinách za den. Dotazník je dostupný zde.

Stravovací návyky a stravovací chování

14položkový Mediterranean Diet Adherence Screener (MEDAS) (García-Conesa et al., 2020; Martínez-González et al., 2012) je krátký sebehodnoticí dotazník určený k posouzení dodržování středomořského stravovacího vzorce. Hodnotí frekvenci a množství klíčových skupin potravin a chování charakteristických pro tento stravovací vzorec, včetně používání olivového oleje, příjmu ovoce a zeleniny, konzumace červeného masa, slazených nápojů, ořechů, ryb a vína. Každá položka je hodnocena 0 nebo 1 podle předem stanovených hraničních kritérií, což vede k celkovému skóre v rozmezí od 0 do 14, kde vyšší skóre znamená vyšší míru dodržování středomořské stravy. Skóre lze také interpretovat pomocí běžně používaných kategorií adherence ke středomořské stravě: 0–5 bodů, nízká adherence; 6–9 bodů, střední adherence; a 10–14 bodů, vysoká adherence (García-Conesa et al., 2020). Tyto kategorie by měly být používány jako deskriptivní ukazatele dodržování stravovacího vzorce, nikoli jako klinické diagnostické prahy. Dotazník je dostupný jako tabulka 1 v původní validační publikaci, která je přístupná zde.

21položkový Three-Factor Eating Questionnaire (TFEQ-R21) (Cappelleri et al., 2009; Stunkard & Messick, 1985) je sebehodnoticí dotazník určený k hodnocení stravovacího chování ve třech oblastech: kognitivní restrikce, nekontrolované jedení a emoční jedení. Nástroj obsahuje 21 položek, které hodnotí různé aspekty stravovacího chování, jako je vědomá kontrola příjmu potravy, tendence k přejídání v reakci na ztrátu kontroly a jedení v reakci na negativní emoce. Položky jsou skórovány podle pokynů k hodnocení dotazníku a skóre jednotlivých oblastí lze převést na škálu 0–100, kde vyšší skóre znamená vyšší míru projevu dané dimenze stravovacího chování. Přestože byl široce používán ve studiích zahrnujících populace s obezitou a vzorky se smíšeným hmotnostním spektrem, lze jej považovat za volitelné doplňkové měření, pokud je stravovací chování předmětem specifického zájmu. TFEQ-R21 lze administrovat online jako součást rozšířené baterie hodnocení životního stylu. Dotazník je dostupný zde.

Kvalita spánku

Pittsburgh Sleep Quality Index (PSQI) (Buysse et al., 1989) obsahuje 19 položek hodnocených samotným respondentem a je určen k posouzení kvality spánku a poruch spánku během předchozího měsíce. Lze shromažďovat i doplňkové položky pro partnera sdílejícího lůžko nebo spolubydlícího, ty však nejsou zahrnuty do celkového skóre.

Sedm komponent tvoří subjektivní kvalita spánku, spánková latence, délka spánku, obvyklá spánková efektivita, poruchy spánku, užívání léků na spaní a denní dysfunkce. Každá komponenta je hodnocena od 0 do 3 a součet komponent vytváří celkové skóre v rozmezí od 0 do 21, kde vyšší skóre znamená horší kvalitu spánku. Celkové skóre vyšší než 5 se běžně používá jako ukazatel špatné kvality spánku a může identifikovat účastníky s významnými spánkovými obtížemi. Tento práh by měl být interpretován jako screeningový ukazatel, nikoli jako diagnostické kritérium. Dotazník je dostupný zde.

Duševní zdraví

Hospital Anxiety and Depression Scale (HADS) (Zigmond & Snaith, 1983) je 14položkový sebehodnoticí dotazník určený k posouzení symptomů úzkosti a deprese, zejména u osob s tělesnými zdravotními potížemi. Obsahuje dvě 7položkové subškály: HADS-Anxiety a HADS-Depression. Každá položka je hodnocena od 0 do 3, což vede ke skóre od 0 do 21 pro každou subškálu, kde vyšší skóre znamená větší závažnost symptomů. U každé subškály jsou skóre od 0 do 7 běžně interpretována jako normální, skóre od 8 do 10 jako hraničně abnormální a skóre od 11 do 21 jako abnormální. Tyto kategorie by měly být používány jako screeningové ukazatele a samy o sobě by neměly být interpretovány jako klinická diagnóza. HADS je autorsky chráněný nástroj. Informace o licenci a přístupu by měly být získány prostřednictvím oficiální licenční cesty HADS.

Perceived Stress Scale – 14 items (PSS-14) (Cohen et al., 1983) je sebehodnoticí dotazník určený k posouzení míry, do jaké jednotlivci vnímají situace ve svém životě jako stresující. Hodnotí pocity nepředvídatelnosti, ztráty kontroly a přetížení během předchozího měsíce. Každá položka je hodnocena na 5bodové Likertově škále od 0 („nikdy“) do 4 („velmi často“), což vede k celkovému skóre v rozmezí od 0 do 56. Vyšší skóre znamená vyšší vnímaný stres. Dotazník je dostupný zde.

Pokud je prioritou snížení zátěže účastníků, lze jako proveditelnou alternativu zvážit 10položkovou verzi škály (PSS-10) (Cohen & Williamson, 1988). PSS-10 používá stejný formát odpovědí a poskytuje celkové skóre v rozmezí od 0 do 40. Dotazník je dostupný zde.

Subjektivně vnímaná tělesná zdatnost

International Fitness Scale (IFIS) (Ortega et al., 2011, 2013) je krátký sebehodnoticí dotazník určený k posouzení subjektivně vnímané tělesné zdatnosti. Obsahuje pět položek pokrývajících celkovou tělesnou zdatnost, kardiorespirační zdatnost, svalovou sílu, rychlost-hbitost a flexibilitu. Účastníci jsou požádáni, aby zhodnotili svou současnou úroveň tělesné zdatnosti ve srovnání se svými přáteli. Každá položka je hodnocena na 5bodové Likertově škále v rozmezí od velmi špatné po velmi dobrou. Vyšší skóre znamená lepší subjektivně vnímanou tělesnou zdatnost v příslušné oblasti. Položky by měly být interpretovány samostatně, protože škála nemá standardní souhrnné celkové skóre. IFIS poskytuje proveditelný online ukazatel vnímaného stavu zdatnosti a může doplnit objektivně měřenou tělesnou zdatnost, pokud je k dispozici prezenční hodnocení. Dotazník je dostupný zde.

Všechny jazykové verze a verze pro různé populační skupiny lze nalézt na oficiálních webových stránkách IFIS.

2.2 Prezenční hodnocení tělesné zdatnosti

Cílem prezenčního hodnocení je doplnit sebehodnocené informace o terénní měření tělesného složení a zdravotně relevantní tělesné zdatnosti u mladých dospělých žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Navrhovaná měření a testy byly vybrány s ohledem na proveditelnost, minimální požadavky na vybavení a použitelnost v různých podmínkách partnerských organizací.

Pokud je to proveditelné a vhodné, měla by být tělesná výška a hmotnost hodnocena před testy tělesné zdatnosti. Doplňková měření tělesného složení, jako je obvod pasu nebo ukazatele odvozené z bioelektrické impedance, mohou být rovněž zahrnuta, pokud je k dispozici vhodné vybavení, vyškolený personál a místní postupy.

Hodnocení hmotnosti a tělesného složení může být pro některé účastníky emočně citlivé, zejména pro ty, kteří zaznamenali změny hmotnosti, vzhledu nebo tělesného složení související s léčbou. Personál by měl tato měření představit citlivě, vysvětlit jejich účel, zajistit přiměřené soukromí a připomenout účastníkům, že mohou kterékoli jednotlivé měření odmítnout.

Prezenční testování by mělo být prováděno pouze tehdy, jsou-li k dispozici odpovídající prostory, vybavení, vyškolený personál a základní bezpečnostní postupy. Konečný výběr měření a testů by měl zohledňovat klinický stav účastníků, funkční kapacitu, únavu, symptomy a místní bezpečnostní postupy.

Pokud je v rámci jedné návštěvy prováděno více testů, doporučené pořadí je nejprve měření tělesného složení, poté nízko intenzivní funkční testy, silové testy a nakonec kardiorespirační zdatnost, pokud jsou použity maximální nebo submaximální běžecké testy.

Tělesné složení

Tělesná výška a hmotnost by měly být hodnoceny za účelem výpočtu indexu tělesné hmotnosti (BMI). Tělesná výška by měla být měřena bez obuvi pomocí stadiometru a hmotnost pomocí kalibrované váhy, přičemž účastník má na sobě lehké oblečení (World Health Organization, 1995). BMI by měl být vypočítán jako hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech (kg/m²). Doplňková měření, jako je obvod pasu nebo tělesné složení odvozené z bioelektrické impedance, mohou být zahrnuta, pokud je k dispozici vhodné vybavení, vyškolený personál a místní postupy, nejsou však v rámci základního hodnocení vyžadována.

BMI by měl být interpretován jako praktický ukazatel tělesné velikosti a hmotnostního stavu, nikoli jako přímé měřítko tělesného tuku nebo diagnostické měřítko obezity. Jelikož nerozlišuje tukovou hmotu od svalové nebo kostní hmoty, měly by být hodnoty BMI interpretovány spolu s klinickým kontextem účastníka, funkčním stavem a případně s doplňkovými měřeními, jako je obvod pasu nebo tělesné složení odvozené z bioelektrické impedance (National Institute for Health and Care Excellence, 2025).

Obvyklá a rychlá rychlost chůze

Rychlost chůze by měla být hodnocena pomocí testu chůze na 6 m (Kim et al., 2016). Účastníci budou požádáni, aby ušli vyznačenou vzdálenost 6 m svým obvyklým pohodlným tempem a v odděleném pokusu co nejrychleji bez běhu. Čas potřebný k absolvování vzdálenosti 6 m bude zaznamenán v sekundách pomocí stopek. Pro každou podmínku by měly být provedeny alespoň dva pokusy a měl by být zaznamenán nejlepší čas pro obvyklou a rychlou chůzi. Rychlost chůze bude vypočtena v metrech za sekundu (m/s), přičemž vyšší hodnoty ukazují lepší výkon chůze. Uspořádání testu chůze na 6 m je znázorněno na obrázku 1.

Obrázek 1. Schéma testu chůze na 6 metrů.

Funkční mobilita

Funkční mobilita, včetně dynamické rovnováhy a pohybu souvisejícího s obratností, by měla být hodnocena pomocí testu Timed Up and Go (TUG) (Podsiadlo & Richardson, 1991). Účastníci jsou požádáni, aby začali vsedě na stabilní židli, se zády opřenými o opěradlo a chodidly položenými naplocho na podlaze. Na povel „start“ se postaví, ujdou 3 m bezpečným a pohodlným tempem, otočí se kolem značky, vrátí se zpět k židli a znovu se posadí. Čas potřebný k dokončení úkolu se zaznamenává v sekundách pomocí stopek, přičemž nižší hodnoty ukazují lepší funkční mobilitu. Postup testu Timed Up and Go je znázorněn na obrázku 2.

Obrázek 2. Schéma testu Timed Up and Go.

Síla dolních končetin

Funkční síla dolních končetin by měla být hodnocena pomocí 30sekundového testu vstávání ze židle (Jones et al., 1999), což je terénní funkční test, který byl použit také u onkologických pacientů a osob po onkologickém onemocnění (Bowman et al., 2023). Účastníci jsou požádáni, aby seděli uprostřed stabilní židle, se vzpřímenými zády, chodidly položenými naplocho na podlaze a pažemi zkříženými na hrudi. Na povel „start“ se co nejvícekrát během 30 sekund plně postaví a znovu posadí, aniž by si pomáhali pažemi. Zaznamenává se celkový počet správně provedených postavení, přičemž vyšší hodnoty ukazují lepší funkční sílu dolních končetin. 30sekundový test vstávání ze židle je znázorněn na obrázku 3.

Obrázek 3. 30sekundový test vstávání ze židle.

Síla horních končetin

Izometrická svalová síla horních končetin by měla být hodnocena pomocí testu síly stisku ruky s kalibrovaným ručním dynamometrem (Cantarero-Villanueva et al., 2012; Roberts et al., 2011). Účastníci jsou požádáni, aby stáli, nebo v případě potřeby seděli, s paží nataženou podél těla, zápěstím v neutrální poloze a bez opření paže o trup. Úchop dynamometru by měl být upraven podle velikosti ruky účastníka v souladu s pokyny výrobce. Účastníci jsou instruováni, aby dynamometr stiskli co nejsilněji po dobu 3–5 sekund. S každou rukou by měly být provedeny alespoň dva pokusy, se střídáním stran a krátkým odpočinkem mezi pokusy. Nejvyšší dosažená hodnota pro každou ruku se zaznamenává v kilogramech, přičemž vyšší hodnoty ukazují větší izometrickou sílu horních končetin. Doporučená poloha při testování síly stisku ruky je znázorněna na obrázku 4.

Obrázek 4. Poloha při testu síly stisku ruky.

Funkční zátěžová kapacita

Funkční zátěžová kapacita by měla být hodnocena pomocí testu chůze na 6 minut (6MWT) podle standardních doporučení (Crapo et al., 2002). 6MWT poskytuje terénní měření submaximální funkční zátěžové kapacity. Přestože je výkon ovlivněn kardiorespirační zdatností, test by neměl být interpretován jako přímé měřítko maximální kardiorespirační zdatnosti nebo vrcholového příjmu kyslíku. Účastníci jsou požádáni, aby po dobu 6 minut chodili tam a zpět po rovném a přímém 30m úseku a ušli co největší vzdálenost svižným, ale bezpečným tempem. Body obratu by měly být označeny kužely a dráha by měla být v pravidelných intervalech vyznačena, aby se usnadnil záznam vzdálenosti. Běh není povolen. Účastníci mohou v případě potřeby zpomalit, zastavit nebo si odpočinout a pokračovat v chůzi, jakmile jsou schopni. Měly by být poskytovány standardizované instrukce a povzbuzování. Celková vzdálenost uražená na konci 6 minut se zaznamenává v metrech, přičemž vyšší hodnoty ukazují lepší funkční zátěžovou kapacitu. Obrázek 5 znázorňuje trasu 6MWT.

Obrázek 5. Trasa testu chůze na 6 minut.

Interpretace výsledků tělesného složení a tělesné zdatnosti

U mladých dospělých lze BMI interpretovat podle klasifikace dospělých Světové zdravotnické organizace: podváha (<18,5 kg/m²), normální hmotnost (18,5–24,9 kg/m²), nadváha (25,0–29,9 kg/m²) a obezita (≥30,0 kg/m²) (World Health Organization, 2000). BMI by měl být interpretován jako praktický ukazatel tělesné velikosti a hmotnostního stavu, nikoli jako přímé měřítko tělesného tuku nebo diagnostické měřítko obezity.

Tam, kde je hodnocen obvod pasu, může být interpretován jako ukazatel centrální adipozity a kardiometabolického rizika. U dospělých evropského původu hodnoty obvodu pasu od 94 do <102 cm u mužů a od 80 do <88 cm u žen ukazují na zvýšené kardiometabolické riziko, zatímco hodnoty ≥102 cm u mužů a ≥88 cm u žen ukazují na podstatně zvýšené riziko (Lean et al., 1995; World Health Organization, 2011). Tyto prahy nemusí být vhodné pro všechny etnické skupiny a měly by být interpretovány spolu s BMI, tělesným složením, klinickou anamnézou a faktory souvisejícími s léčbou.

Tam, kde je hodnoceno tělesné složení odvozené z bioelektrické impedance, lze procento tělesného tuku a související ukazatele interpretovat pomocí referenčních kategorií specifických pro věk a pohlaví poskytovaných výrobcem zařízení nebo jiným validovaným referenčním zdrojem. Některá zařízení Tanita používají referenční rozmezí odvozená z Gallagher et al. (2000). Tyto hodnoty by měly být považovány za deskriptivní referenční kategorie, nikoli za diagnostické prahy, zejména u mladých lidí žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě, u nichž mohou odhady bioelektrické impedance ovlivňovat hydratace, účinky související s léčbou a změny netukové hmoty.

Pro obvyklou a rychlou rychlost chůze se u mladých dospělých žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě nedoporučuje žádná univerzální klinická hraniční hodnota. Nedávné referenční hodnoty jsou k dispozici pro zjevně zdravé dospělé a potvrzují, že rychlost chůze se liší podle věku a pohlaví (Andrews et al., 2023). Protože současný protokol používá vzdálenost chůze 6 m, měly by být výsledky interpretovány obezřetně ve vztahu k symptomům, funkčním omezením a změnám v čase.

U testu Timed Up and Go by měly být tam, kde jsou k dispozici, zohledněny referenční hodnoty specifické pro věk. Průměrné časy dokončení u dospělých ve věku 20 až 59 let se pohybují přibližně od 7,5 sekundy u dospělých ve věku 20–29 let do 8,5 sekundy u dospělých ve věku 50–59 let (Kear et al., 2017).

U 30sekundového testu vstávání ze židle jsou normativní údaje u zdravých mladých dospělých omezené. Ve vzorku dospělých ve věku 19–35 let byl průměrný výkon 33,0 ± 5,4 opakování (Lein et al., 2022). Tuto hodnotu lze použít jako orientační deskriptivní referenci pro mladší dospělé tam, kde jsou výška židle a testovací postupy srovnatelné, zejména při použití výšky židle přibližně 45 cm a podobného protokolu s pažemi zkříženými na hrudi. U dospělých mimo toto věkové rozmezí by výsledky měly být primárně interpretovány ve vztahu k symptomům, funkčním omezením a změnám v čase.

Mezinárodní referenční hodnoty pro sílu stisku ruky u dospělých ve věku 20 let a starších, specifické pro věk a pohlaví, jsou k dispozici od konsorcia iGRIPS (Tomkinson et al., 2025). Tyto hodnoty mohou podpořit deskriptivní interpretaci výkonu v testu síly stisku ruky, neměly by však být považovány za klinické diagnostické prahy.

U testu chůze na 6 minut jsou k dispozici referenční hodnoty založené na percentilech pro zjevně zdravé dospělé ve věku 18 až 80 let (Dourado et al., 2021). Tyto hodnoty klasifikují výkon od velmi nízkého, pod 5. percentilem, po vynikající, nad 95. percentilem, a mohou podpořit deskriptivní interpretaci tam, kde je testovací protokol srovnatelný. Neměly by být považovány za klinické diagnostické prahy pro mladé dospělé žijící s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. U všech terénních testů tělesné zdatnosti může být opakované hodnocení pomocí stejného standardizovaného protokolu obzvláště užitečné pro sledování individuálního funkčního zlepšení, stability nebo zhoršení.

3. Dospívající žijící s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě

Tato část představuje doporučený rámec hodnocení pro dospívající ve věku 14–17 let žijící s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Navrhované hodnocení kombinuje věku přiměřené sebehodnoticí online dotazníky a tam, kde je to proveditelné, prezenční terénní testy tělesné zdatnosti. Tato struktura si klade za cíl poskytnout komplexní, ale zároveň proveditelné hodnocení kvality života související se zdravím, životního stylu a tělesné zdatnosti při zohlednění vývojové fáze, klinického stavu, funkční kapacity a místního kontextu implementace.

Stejná hlediska týkající se zátěže pro účastníka, která jsou popsána pro mladé dospělé, platí také pro dospívající. Zejména online hodnocení může být dokončeno během více než jednoho sezení, pokud dokončení ovlivňuje únava, kognitivní obtíže nebo jiné příznaky související s léčbou. Účastníkům by mělo být umožněno přerušit a znovu navázat kdykoli je to technicky proveditelné a jakékoli úpravy baterie hodnocení by měly být zdokumentovány, aby byla podpořena srovnatelnost mezi pracovišti a časovými body hodnocení. Pokud je zátěž pro účastníka problémem, volitelné doplňkové ukazatele mohou být vynechány a nejrelevantnější doporučené ukazatele by měly být upřednostněny podle cílů hodnocení.

3.1 Online hodnocení

Online hodnocení zahrnuje věku přiměřené sebehodnoticí nástroje k posouzení kvality života související se zdravím, životního stylu, duševního zdraví a subjektivně vnímané tělesné zdatnosti u dospívajících žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Přednost by měly mít validované nástroje s dostupnými překlady s ohledem na vývojovou vhodnost, zátěž pro účastníka a licenční požadavky. Doporučené online nástroje jsou popsány níže.

3.1.1 Sociodemografické údaje a údaje související s onkologickým onemocněním

Měly by být shromažďovány stejné základní sociodemografické a onkologicky relevantní informace, jaké jsou popsány pro mladé dospělé, a to s použitím věku přiměřené formulace a možností odpovědí. U dospívajících je třeba navíc zohlednit školní úroveň, rodinný kontext a potřebu podpory rodičů nebo opatrovníků při vyplňování otázek týkajících se zdravotního stavu nebo léčby.

Otázky týkající se osobního vnímání, životního stylu a pohody by měl dospívající vyplňovat kdykoli je to možné sám. Rodiče nebo opatrovníci mohou v případě potřeby pomoci s doplněním informací souvisejících s onkologickým onemocněním, historií léčby nebo dalšími zdravotními údaji.

Stejně jako u hodnocení mladých dospělých by měl závěrečný dotazník rozlišovat mezi povinnými a volitelnými položkami, zejména u citlivých informací souvisejících se zdravím, a měl by tam, kde je to vhodné, zahrnovat možnosti odpovědi jako „nevím“, „netýká se“ nebo „raději neodpovím“.

3.1.2 Kvalita života související se zdravím

KIDSCREEN-27 (Ravens-Sieberer et al., 2014) by měl být použit k hodnocení kvality života související se zdravím u dospívajících žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Jde o sebehodnoticí dotazník určený pro děti a dospívající ve věku 8 až 18 let. Dotazník obsahuje 27 položek seskupených do pěti dimenzí: tělesná pohoda, psychická pohoda, autonomie a vztahy s rodiči, sociální opora a vrstevníci a školní prostředí. Položky jsou hodnoceny na 5bodové Likertově škále a vyšší skóre ukazuje na lepší kvalitu života související se zdravím v rámci každé dimenze.

KIDSCREEN-27 neposkytuje jediné celkové skóre ani univerzální klinickou hraniční hodnotu. Každá dimenze by měla být interpretována samostatně, přednostně s využitím dostupných referenčních hodnot specifických pro věk, pohlaví a zemi a standardizovaných T-skóre. Pokyny ke skórování, postupy výpočtu T-skóre a referenční hodnoty jsou dostupné prostřednictvím zdrojů pro analýzu KIDSCREEN a implementační příručky na oficiálním webu KIDSCREEN. Dotazník a dostupné jazykové verze jsou přístupné prostřednictvím oficiálního webu KIDSCREEN.

Pokud je vzhledem k cílům evaluace relevantní hodnocení kvality života související se zdravím specifické pro onkologické onemocnění a zátěž pro účastníka to umožňuje, lze zvážit PedsQL 3.0 Cancer Module (Teen Form, 13–18 years) jako volitelné doplňkové měřítko vedle KIDSCREEN-27 (Ewing et al., 2009; Varni et al., 2002).

3.1.3 Chování v oblasti životního stylu

Hodnocení životního stylu by mělo pokrývat hlavní zdravotně relevantní formy chování a subjektivně vnímané ukazatele, které mohou souviset s kvalitou života, vývojem a fyzickým fungováním u dospívajících žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Doporučené oblasti zahrnují pohybovou aktivitu a sedavé chování, stravovací návyky, spánek, duševní zdraví a subjektivně vnímanou tělesnou zdatnost.

Pohybová aktivita a sedavé chování

U dospívajících ve věku 15 let a starších by měla být pohybová aktivita hodnocena pomocí International Physical Activity Questionnaire – Short Form (IPAQ-SF) (Craig et al., 2003), jak je popsáno v části 2.1.3 pro mladé dospělé. Dotazník hodnotí chůzi a pohybovou aktivitu střední a vysoké intenzity vykonávanou během předchozích sedmi dnů a umožňuje vyjádřit pohybovou aktivitu v MET-minutách za týden podle protokolu skórování IPAQ. Dotazník je dostupný zde.

U dospívajících mladších 15 let by měla být pohybová aktivita hodnocena pomocí Physical Activity Questionnaire for Older Children (PAQ-C) (Janz et al., 2008). PAQ-C je sebehodnoticí dotazník zaměřený na uplynulých sedm dní, určený k hodnocení celkové úrovně pohybové aktivity u dětí. Obsahuje otázky týkající se účasti na sportovních a volnočasových aktivitách, hodin tělesné výchovy, školních přestávek, obědové přestávky, aktivity po škole, večerní aktivity a víkendové aktivity. Odpovědi jsou skórovány na 5bodové škále, přičemž vyšší hodnoty ukazují na vyšší uváděnou celkovou úroveň pohybové aktivity. Celkové skóre by mělo být vypočteno podle oficiálních pokynů ke skórování (Kowalski et al., 2004). PAQ-C poskytuje ukazatel obecné účasti na pohybové aktivitě, nikoli přesné doby trvání aktivity, energetického výdeje nebo naplňování doporučení pro pohybovou aktivitu. Dotazník a pokyny ke skórování jsou dostupné v příručce PAQ-C/PAQ-A (Kowalski et al., 2004).

Volnočasové sedavé chování by mělo být hodnoceno pomocí Youth Leisure-time Sedentary Behavior Questionnaire (YLSBQ) (Cabanas-Sánchez et al., 2018). YLSBQ je 12položkový sebehodnoticí dotazník určený k hodnocení času stráveného širokou škálou volnočasových sedavých činností během předchozího týdne. U každého chování účastníci uvádějí odhadovaný průměrný čas zvlášť pro typický všední den a typický víkendový den. Dotazník pokrývá činnosti, jako je sledování televize, videí nebo DVD; hraní počítačových nebo videoher; používání internetu ve volném čase; dělání domácích úkolů nebo studium s počítačem i bez něj; čtení pro radost; sezení a povídání si s rodinou nebo přáteli; poslouchání hudby; používání telefonu nebo posílání zpráv; sezení při odpočinku; duševně zaměřené záliby; a cestování motorovou dopravou. Průměrný denní čas pro každé chování lze vypočítat pomocí následujícího vzorce: [(čas ve všední den × 5) + (čas o víkendovém dni × 2)] / 7. Celkové volnočasové sedavé chování lze poté odhadnout součtem času uváděného napříč 12 sedavými činnostmi. Vyšší hodnoty ukazují na delší uváděný sedavý čas. Celkový čas i čas v jednotlivých doménách sedavého chování by měly být interpretovány deskriptivně a tam, kde jsou dostupná opakovaná hodnocení, ve vztahu ke změnám u stejného účastníka v čase. Dotazník je dostupný jako dodatek A v doplňkovém materiálu původního validačního článku a vyžaduje akademický nebo institucionální přístup.

Stravovací návyky

Stravovací návyky by měly být hodnoceny pomocí Mediterranean Diet Quality Index for Children and Adolescents (KIDMED) (Serra-Majem et al., 2004). KIDMED je 16položkový sebehodnoticí dotazník určený k hodnocení adherence ke středomořskému stravovacímu vzorci u dětí a dospívajících. Dotazník obsahuje položky s odpověďmi ano/ne zaměřené na klíčové volby potravin a stravovací návyky, jako je konzumace ovoce a zeleniny, ryb, luštěnin, obilovin, mléčných výrobků, ořechů, používání olivového oleje, snídaňové návyky, konzumace fast foodu a příjem sladkostí nebo průmyslově vyráběného pečiva. Dvanáct položek odráží stravovací návyky v souladu se středomořským vzorcem a při kladné odpovědi se skórují +1, zatímco čtyři položky odrážejí méně příznivé návyky a při kladné odpovědi se skórují −1. Celkové skóre se pohybuje od −4 do 12, přičemž vyšší skóre ukazuje na větší adherenci ke středomořské stravě. Skóre 3 nebo nižší se běžně interpretuje jako nízká adherence, skóre od 4 do 7 jako střední adherence a skóre 8 nebo vyšší jako vysoká adherence. Dotazník je dostupný jako tabulka 1 v původním validačním článku.

TFEQ-R21 (Cappelleri et al., 2009), popsaný v části 2.1.3, může být zařazen jako volitelné doplňkové měřítko, pokud je stravovací chování předmětem specifického zájmu. Jeho použití by mělo být omezeno na dospívající, pro něž je dostupná a vhodná věkově a jazykově přiměřená verze. Dotazník poskytuje samostatná skóre pro kognitivní restrikci, nekontrolované jedení a emoční jedení, přičemž vyšší skóre ukazují na větší míru odpovídajícího stravovacího chování. Další informace o TFEQ-R21 jsou dostupné ve validační publikaci zde. U oficiálního poskytovatele nástroje by měly být ověřeny podmínky přístupu a licencování.

Délka spánku a denní spavost

Množství spánku by mělo být hodnoceno pomocí krátkých sebehodnoticích otázek týkajících se obvyklého času uléhání a vstávání ve školních dnech a ve dnech bez školy. Tyto odpovědi lze použít k odhadu obvyklé délky spánku zvlášť pro všední dny a víkendy i průměrné délky spánku během typického týdne.

Denní spavost by měla být hodnocena pomocí Epworth Sleepiness Scale for Children and Adolescents (ESS-CHAD) (Janssen et al., 2017; Wang et al., 2017). ESS-CHAD je 8položkový sebehodnoticí dotazník určený k posouzení pravděpodobnosti usnutí nebo dřímoty v běžných denních situacích. Položky se vztahují k situacím, jako je sezení a čtení, sledování televize, sezení ve třídě nebo na veřejném místě, cestování jako spolujezdec v autě, odpočívání vleže odpoledne, sezení a rozhovor s někým, tiché sezení po obědě a sezení při jídle. Každá položka je skórována od 0 do 3, od „nikdy bych nezdříml(a)“ po vysokou pravděpodobnost dřímoty. Skóre položek se sčítají do celkového skóre v rozmezí od 0 do 24, přičemž vyšší skóre ukazuje na vyšší uváděnou denní spavost. ESS-CHAD by měl být používán především u dospívajících ve věku 12 let a starších. Jde o subjektivní screeningový nástroj a neměl by být samostatně používán jako diagnostický nástroj. Dotazník je dostupný zde.

Duševní zdraví

PSS-10, představený jako proveditelná kratší alternativa v části 2.1.3, by měl být používán k hodnocení vnímaného stresu u dospívajících (Cohen & Williamson, 1988). PSS-10 byl zkoumán ve vzorcích dospívajících, včetně mladších adolescentů, a vykázal přijatelné psychometrické vlastnosti u dospívajících ve věku 12 let a starších (Kechter et al., 2019; Marakshina et al., 2024). Dotazník hodnotí míru, do jaké jsou situace v každodenním životě během předchozího měsíce vnímány jako nepředvídatelné, nekontrolovatelné nebo zahlcující. Každá položka je hodnocena na 5bodové škále od 0 („nikdy“) do 4 („velmi často“). Čtyři pozitivně formulované položky jsou skórovány obráceně a odpovědi na položky se sčítají do celkového skóre v rozmezí od 0 do 40, přičemž vyšší skóre ukazuje na vyšší vnímaný stres. PSS-10 by měl být používán u dospívajících ve věku 12 let a starších, kdykoli je dostupná věkově přiměřená a jazykově validovaná verze. U mladších dospívajících by měl být vnímaný stres hodnocen pouze tehdy, je-li v příslušném jazyce a kontextu dostupný vhodný nástroj specifický pro děti. PSS-10 není diagnostický nástroj a neměl by být interpretován jako klinické hodnocení duševního zdraví. Dotazník je dostupný zde.

The Revised Children’s Anxiety and Depression Scale – 25 items (RCADS-25) by měla být použita k hodnocení úzkostných a depresivních příznaků u dospívajících žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. RCADS-25 je sebehodnoticí dotazník určený pro mladé lidi ve věku 8 až 18 let a poskytuje samostatná skóre pro obecné úzkostné příznaky a depresivní příznaky (Ebesutani et al., 2012). Dotazník obsahuje 25 položek hodnocených na 4bodové škále odpovědí od 0 („nikdy“) do 3 („vždy“). Skóre úzkosti vychází z 15 položek a pohybuje se od 0 do 45, zatímco skóre deprese vychází z 10 položek a pohybuje se od 0 do 30. Součtem všech položek lze také vypočítat celkové skóre úzkosti a deprese, přičemž vyšší skóre ukazuje na větší uváděnou závažnost příznaků. Hrubá skóre lze převést na T-skóre upravená podle věku a pohlaví pomocí oficiálních zdrojů pro skórování RCADS. Skóre by měla být interpretována jako screeningové ukazatele, nikoli jako diagnostická kritéria, a zvýšené hodnoty by měly být posuzovány spolu s klinickým kontextem dospívajícího a místními postupy pro zajištění bezpečí nebo odeslání k další péči. Dotazník, pokyny ke skórování a dostupné jazykové verze jsou přístupné prostřednictvím oficiálního webu RCADS.

Subjektivně vnímaná tělesná zdatnost

IFIS, popsaný v části 2.1.3, by měl být také používán k hodnocení subjektivně vnímané tělesné zdatnosti u dospívajících. Verze pro dospívající obsahuje stejných pět položek. IFIS byl původně vyvinut a validován u evropských dospívajících v rámci studie HELENA (Ortega et al., 2011). Dotazník je dostupný zde.

Všechny jazykové verze a verze pro různé populační skupiny lze nalézt na oficiálním webu IFIS.

3.2 Prezenční hodnocení tělesné zdatnosti

Prezenční hodnocení má za cíl doplnit sebehodnoticí informace o věku přiměřená terénní měření zdravotně orientované tělesné zdatnosti u dospívajících žijících s onkologickým onemocněním a po jeho léčbě. Navržené testy byly vybrány s ohledem na proveditelnost, minimální požadavky na vybavení a vhodnost v různých partnerských prostředích.

Výšku a hmotnost je tam, kde je to proveditelné a vhodné, třeba změřit před testy tělesné zdatnosti, aby bylo možné vypočítat index tělesné hmotnosti (BMI).

Vysoce prioritní ukazatele v tomto protokolu jsou výška a hmotnost pro BMI, síla stisku ruky, skok do dálky z místa a 20m člunkový běžecký test. Tyto ukazatele byly identifikovány jako základní součásti the Youth Fitness International Test battery for monitoring and surveillance among children and adolescents (YFIT) consensus project (Ortega et al., 2025).

Baterie testů tělesné zdatnosti jsou záměrně specifické pro věk, a proto se mezi dospívajícími a mladými dospělými liší. Síla stisku ruky je jediným testem tělesné zdatnosti společným pro oba rámce hodnocení; výsledky ostatních testů tělesné zdatnosti by proto neměly být slučovány ani přímo porovnávány mezi těmito dvěma věkovými skupinami.

Prezenční testování by mělo být prováděno pouze tehdy, jsou-li k dispozici vhodné prostory, vybavení, vyškolený personál a základní bezpečnostní postupy. Konečný výběr testů by měl zohlednit klinický stav dospívajícího, účinky související s léčbou, funkční kapacitu, únavu, symptomy, vývojovou fázi a místní bezpečnostní postupy.

Pokud je v rámci jednoho sezení prováděno několik testů, doporučené pořadí je nejprve měření tělesného složení, poté silové testy a nakonec kardiorespirační zdatnost, pokud se používají maximální nebo submaximální běžecké testy.

Vysoce prioritní testy jsou popsány níže. Další podrobnosti o standardizovaných postupech, vybavení, skórování a demonstračních videích jsou dostupné v tabulce 3 volně dostupného článku o YFIT.

Tělesné složení

Výška a hmotnost by měly být změřeny před testy tělesné zdatnosti s použitím elektronické váhy a stadiometru. Účastníci by měli mít lehké oblečení a zout si boty. Měla by být provedena dvě měření výšky a hmotnosti a zachována průměrná hodnota každého z nich. Hmotnost by měla být zaznamenána s přesností na 0.1 kg a výška s přesností na 0.1 cm. Index tělesné hmotnosti by měl být vypočten jako hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech (kg/m²).

Svalová síla

Svalová síla horní části těla by měla být hodnocena pomocí testu síly stisku ruky s nastavitelným ručním dynamometrem. Rozpětí rukojeti by mělo být upraveno podle velikosti ruky a před testováním by měla být zaznamenána dominance ruky. Účastníci by měli test provádět ve stoji, pokud je to vhodné, s paží nataženou podél těla a s dynamometrem drženým mimo trup. S každou rukou by měly být provedeny dva pokusy, se střídáním rukou a krátkým odpočinkem mezi koly testování. Nejlepší výsledek pro každou ruku by měl být zaznamenán v kilogramech s přesností na 0.1 kg. Hodnoty pravé a levé ruky by měly být uváděny samostatně s označením dominantní ruky. Doporučená poloha při testu síly stisku ruky je znázorněna na obrázku 4.

Svalová výbušnost dolní části těla by měla být hodnocena pomocí testu skoku do dálky z místa na tvrdém, neklouzavém povrchu s jasně vyznačenou startovní čarou a pásmovým metrem. Účastníci jsou požádáni, aby ze stoje skočili co nejdále, přičemž se odrážejí i dopadají současně oběma chodidly. Vzdálenost by měla být měřena od startovní čáry k zadnímu okraji paty, která je ke čáře nejblíže. Měly by být provedeny dva platné pokusy a nejlepší výsledek by měl být zaznamenán s přesností na celý centimetr. Uspořádání testu skoku do dálky z místa je znázorněno na obrázku 6.

Obrázek 6. Test skoku do dálky z místa.

Kardiorespirační zdatnost

Kardiorespirační zdatnost by měla být hodnocena pomocí 20m člunkového běžeckého testu. Test vyžaduje rovnou, neklouzavou 20m dráhu, jasně označenou na obou koncích, a standardizovanou audionahrávku. Účastníci jsou požádáni, aby běhali tam a zpět mezi dvěma čarami v souladu se zvukovými signály. Test začíná rychlostí 8.5 km/h, přičemž se rychlost každou minutu zvyšuje o 0.5 km/h. Test by měl být ukončen, když účastník zastaví kvůli únavě nebo ve dvou po sobě jdoucích případech nedosáhne čáry. Jako hlavní výstup by měla být zaznamenána poslední dokončená polovina stupně. Dráha 20m člunkového běžeckého testu je znázorněna na obrázku 7.

Obrázek 7. Dráha 20m člunkového běžeckého testu.

Interpretace výsledků tělesného složení a tělesné zdatnosti

Referenční hodnoty specifické pro věk a pohlaví pro tělesnou velikost a ukazatele tělesné zdatnosti, včetně síly stisku ruky, skoku do dálky z místa a 20m člunkového běžeckého testu, jsou dostupné prostřednictvím publikace evropských referenčních hodnot FitBack (Ortega et al., 2023). Hlavní článek poskytuje referenční tabulky a percentilové křivky pro ukazatele tělesné zdatnosti, zatímco doplňkový materiál obsahuje další referenční hodnoty pro ukazatele tělesného složení.

Tyto referenční hodnoty mohou podpořit popisnou interpretaci a sledování individuálního pokroku v čase. Neměly by být považovány za klinické diagnostické prahové hodnoty a měly by být interpretovány spolu s vývojovou fází, klinickým kontextem a výsledky opakovaných hodnocení.

4. Shrnutí doporučených hodnoticích nástrojů a požadovaných materiálů

Následující tabulky poskytují praktický přehled hodnoticích nástrojů popsaných v tomto protokolu. Shrnují hlavní hodnocené oblasti, doporučené nástroje nebo terénní testy, hlavní získané výstupy a případně materiály potřebné pro prezenční hodnocení. U dotazníkových měření souhrnné tabulky také uvádějí relevantní licenční nebo přístupové požadavky na podporu implementace napříč partnerskými pracovišti.

Doporučení pro online hodnocení jsou uvedena odděleně pro mladé dospělé a dospívající, což odráží věkově specifický výběr dotazníků popsaný v oddílech 2 a 3. Tabulka 1 shrnuje doporučené online hodnoticí nástroje pro mladé dospělé žijící s nádorovým onemocněním i po jeho léčbě, zatímco tabulka 2 uvádí odpovídající měření specifická pro dospívající.

Tabulka 1. Doporučené online hodnoticí nástroje pro mladé dospělé žijící s nádorovým onemocněním i po jeho léčbě

Tabulka 2. Doporučené online hodnoticí nástroje pro dospívající žijící s nádorovým onemocněním i po jeho léčbě

Tabulky 3 a 4 shrnují doporučená měření pro prezenční hodnocení u mladých dospělých a dospívajících. Jsou určeny jako praktická reference pro implementaci a měly by být čteny společně s podrobnými postupy, bezpečnostními aspekty a adaptacemi popsanými v příslušných částech tohoto protokolu.

Tabulka 3. Doporučená měření pro prezenční hodnocení u mladých dospělých žijících s nádorovým onemocněním i po jeho léčbě

*Volitelná měření tělesného složení by měla být zařazena pouze tehdy, jsou-li k dispozici vhodné vybavení, vyškolený personál a místní postupy.

Tabulka 4. Doporučená měření pro prezenční hodnocení u dospívajících žijících s nádorovým onemocněním i po jeho léčbě

Měření zahrnutá v této tabulce odpovídají základním ukazatelům tělesných rozměrů a fyzické zdatnosti identifikovaným v konsenzuálním projektu Youth Fitness International Test (YFIT).

5. Bezpečnost, kontraindikace a úpravy

Následující bezpečnostní aspekty, kontraindikace a úpravy se vztahují především na prezenční složky tohoto protokolu zaměřené na hodnocení tělesné zdatnosti.

Fyzická aktivita, cvičení a hodnocení tělesné zdatnosti jsou obecně považovány za bezpečné a přínosné pro mladé lidi žijící s onkologickým onemocněním a po jeho prodělání, pokud jsou vhodně individualizovány a vedeny pod dohledem (Campbell et al., 2019; Wurz et al., 2021). Hodnocení by však mělo zohledňovat pozdní následky související s onkologickým onemocněním, aktuální příznaky, stav léčby, funkční kapacitu a autonomii účastníka.

Testování tělesné zdatnosti není povinné. Jednotlivé testy mohou být upraveny, odloženy nebo ukončeny podle relevantního lékařského doporučení nebo omezení, aktuálního zdravotního stavu účastníka a posouzení odpovídajícím způsobem vyškoleného personálu. Před hodnocením by měly být dokončeny příslušné postupy souhlasu; další informace o souhlasu, přitakání a správě dat jsou uvedeny v oddílu 6.

5.1 Před hodnocením a bezpečnostní kontrola

Před prezenčním testováním by měl odpovídajícím způsobem vyškolený personál potvrdit způsobilost, relevantní lékařská doporučení nebo omezení a ochotu účastníka se daný den zapojit. Krátká bezpečnostní kontrola by se měla zaměřit na nedávné nebo aktuální příznaky, včetně bolesti, neobvyklé únavy, závratí, mdlob, dušnosti, horečky nebo známek infekce, stejně jako na nedávný chirurgický zákrok, zranění, obavy související s léčbou nebo problémy související s medikací, které mohou ovlivnit bezpečnou účast.

Účastníků by se mělo být také dotázáno, zda se cítí schopni absolvovat plánované hodnocení. Pokud jsou příznaky nové, zhoršující se nebo potenciálně znepokojivé, měl by být příslušný test upraven, odložen nebo přesunut na později. Důvod nepokračování by měl být zaznamenán.

Před zahájením testování by účastníci měli obdržet jasné vysvětlení průběhu, včetně účelu a pořadí testů, očekávané míry zátěže a jejich práva kdykoli kterýkoli test přerušit, odmítnout nebo ukončit. Před dynamickými testy nebo testy založenými na námaze by měla být provedena krátká rozcvička, zejména u testů zahrnujících sílu dolních končetin, mobilitu, skoky nebo běh. Ta může zahrnovat lehkou chůzi, jemná mobilizační cvičení a nácvik plánovaného pohybu v nízké intenzitě.

Tento protokol nenahrazuje klinický screening před cvičením ani lékařské rozhodování. Personál, který potřebuje podrobnější pokyny k absolutním a relativním kontraindikacím testování zátěže, by měl konzultovat doporučení pro cvičení specifická pro onkologické pacienty v mladé dospělosti a adolescenci (Campbell et al., 2019; Wurz et al., 2021) spolu s aktuálním vydáním American College of Sports Medicine’s Guidelines for Exercise Testing and Prescription. Tyto zdroje by měly být používány společně s místními klinickými postupy a lékařskými doporučeními specifickými pro daný stav.

5.2 Úpravy a aspekty specifické pro jednotlivé testy

Výběr a administrace testů by měly být upraveny podle aktuálních příznaků, účinků souvisejících s léčbou, funkčních omezení a relevantních lékařských doporučení. Každý vynechaný nebo upravený test by měl být zdokumentován spolu s důvodem tohoto rozhodnutí (Campbell et al., 2019; Wurz et al., 2021).

U účastníků s bolestí horní končetiny, po nedávném chirurgickém zákroku, se sníženým rozsahem pohybu, výraznou slabostí, periferní neuropatií, příznaky souvisejícími s lymfedémem nebo jinými obtížemi horních končetin by mělo být testování síly stisku ruky podle potřeby upraveno, odloženo nebo vynecháno.

U účastníků s bolestí dolní končetiny, poruchou rovnováhy, omezenou mobilitou, periferní neuropatií, po nedávném chirurgickém zákroku, s muskuloskeletálním poraněním nebo jinými obtížemi dolních končetin by měly být testy zahrnující chůzi, vstávání ze židle, skákání nebo běh podle potřeby upraveny, odloženy nebo vynechány. Skok do dálky z místa a 20m člunkový běh by se neměly provádět, pokud nejsou vhodné dopady, rychlé změny směru nebo maximální zátěž. Test 20m člunkového běhu by měl být prováděn pouze tehdy, je-li to klinicky vhodné, pod dohledem odpovídajícím způsobem vyškoleného personálu a v souladu s místními bezpečnostními a pohotovostními postupy.

Pokud je přítomna křehkost kostí, známé nebo suspektní kostní léze, bolest související se skeletálním postižením nebo jiné strukturální obtíže, měly by být testy založené na dopadu nebo vysoké intenzitě zvažovány pouze po relevantním klinickém doporučení. Výběr testů by měl upřednostňovat bezpečnost, komfort a funkční význam před dokončením celé baterie hodnocení (Campbell et al., 2019).

Kardiorespirační testy, zejména maximální nebo téměř maximální testy, by měly být upraveny nebo odloženy při přítomnosti výrazné únavy, nevysvětlené dušnosti, závratí, bolesti na hrudi, akutního onemocnění nebo jiných příznaků, které mohou ovlivnit bezpečnou toleranci zátěže. Tam, kde je to vhodné, lze zvážit alternativy s nižší intenzitou.

5.3 Během hodnocení

Personál by měl účastníka po celou dobu hodnocení sledovat z hlediska viditelného diskomfortu, neobvyklé únavy, bolesti, závratí, problémů s rovnováhou, dušnosti nebo jiných známek, které mohou ovlivnit bezpečnou účast.

Účastníkům by mělo být umožněno kdykoli jednotlivý test přerušit, odpočinout si nebo jej ukončit. Testování by mělo být okamžitě zastaveno, pokud si to účastník přeje nebo pokud se objeví znepokojivé příznaky, včetně bolesti na hrudi, mdloby nebo stavu těsně před mdlobou, silné závratě, výrazné dušnosti, náhlé slabosti nebo akutní bolesti.

Mezi testy by měly být poskytovány přestávky na odpočinek a podle potřeby prodlouženy s ohledem na příznaky, zotavení a vnímanou námahu. Testy zahrnující vyšší zátěž, dopady nebo rychlé změny směru by měly pokračovat pouze tehdy, pokud se účastník jeví jako dostatečně zotavený a ochotný pokračovat.

Jakákoli okamžitá odchylka od protokolu, přerušení testu, účastníkem hlášený příznak nebo nežádoucí příhoda by měly být zaznamenány v době hodnocení, včetně dotčeného testu a všech přijatých opatření.

Tyto postupy monitorování, odpočinku a ukončení jsou v souladu s doporučeními pro cvičení specifickými pro onkologické pacienty, která doporučují individualizovaný dohled a úpravu hodnoticích aktivit podle příznaků (Campbell et al., 2019; Wurz et al., 2021).

5.4 Po hodnocení a dokumentace

Po hodnocení by účastníci měli dostat dostatek času na zotavení a měli by být dotázáni, zda během testování nebo bezprostředně po něm pociťovali bolest, závratě, neobvyklou únavu, dušnost nebo jiné znepokojivé příznaky.

Dokumentováno by mělo být dokončení nebo nedokončení každého testu spolu s každou úpravou, přerušením, odchylkou od protokolu nebo nežádoucí příhodou. Pokud test nebyl proveden nebo byl ukončen, měl by být zdokumentován důvod.

Účastníkům, kteří hlásí přetrvávající nebo znepokojivé příznaky, by mělo být doporučeno kontaktovat svůj zdravotnický tým nebo postupovat podle příslušného místního klinického postupu. Jakákoli nežádoucí příhoda vyžadující další kroky by měla být řešena a hlášena v souladu s postupy stanovenými implementujícím partnerem.

6. Sběr dat, skórování a harmonizace

6.1 Souhlas a ochrana údajů

Před shromažďováním jakýchkoli osobních údajů nebo údajů souvisejících se zdravím by účastníci měli obdržet jasné a srozumitelné informace o účelu hodnocení, údajích, které budou shromažďovány, dobrovolné povaze účasti, používání a uchovávání údajů a příslušných kontaktních údajích pro dotazy nebo odvolání souhlasu.

U mladých dospělých by měl být informovaný souhlas získán přímo od účastníka před zahájením jakéhokoli hodnocení. Účast by měla po celou dobu hodnocení zůstat dobrovolná a účastníci by měli mít možnost odmítnout jednotlivé otázky nebo ukončit jakýkoli dotazník či test tělesné zdatnosti bez udání důvodu.

U adolescentů by měl být tam, kde to vyžadují příslušné etické, právní a institucionální postupy, získán souhlas rodičů nebo opatrovníků a souhlas adolescenta. Informace poskytované adolescentům by měly používat jazyk přiměřený věku a měly by jasně uvádět, že mohou odmítnout odpovědět na jednotlivé otázky nebo kdykoli ukončit hodnocení.

Před zahájením sběru dat by měl každý realizační partner získat schválení od příslušné výzkumné etické komise nebo relevantního institucionálního orgánu pro přezkum, jak vyžadují příslušné národní a institucionální postupy. Pokud formální etické schválení není vyžadováno, mělo by být zdokumentováno jakékoli osvobození od této povinnosti nebo rovnocenné institucionální rozhodnutí. Příslušné číslo schválení nebo referenční číslo by mělo být rovněž zaznamenáno, je-li to relevantní.

Souhlas s účastí v hodnocení by měl být dokumentován odděleně od postupů ochrany údajů. Každý realizační partner by měl zajistit, aby osobní údaje a údaje související se zdravím byly shromažďovány, ukládány a spravovány v souladu s GDPR a příslušnými národními a institucionálními požadavky, včetně určení vhodného právního základu a záruk pro zpracování údajů souvisejících se zdravím.

6.2 Doporučený záznam dat a aspekty konzistence

Jsou-li data shromažďována v různých prostředích, doporučuje se používat identifikační kód účastníka k propojení odpovědí z online dotazníků a záznamů z prezenčních hodnocení, aniž by byly do pracovního nebo analytického datového souboru zahrnuty přímo identifikovatelné informace.

Pro podporu srovnatelnosti mohou záznamy zahrnovat ID účastníka, zemi nebo partnerské pracoviště, použitou jazykovou verzi, datum hodnocení, ID hodnotitele pro prezenční testy a případně vlnu hodnocení nebo časový bod.

K dokumentaci názvů proměnných, popisků, povolených možností odpovědí, měrných jednotek, pravidel skórování a jakýchkoli odvozených proměnných se doporučuje základní datový slovník. Standardní možnosti odpovědí pro chybějící nebo neúplná data mohou být rovněž dohodnuty předem, například: nezeptáno se, odmítnuto, netýká se, neprovedeno z bezpečnostních důvodů, neprovedeno na základě volby účastníka, problém s vybavením, technický problém nebo jiný důvod.

U prezenčních testů tělesné zdatnosti by záznam hodnocení měl pokud možno zahrnovat název testu, počet pokusů, konečnou hodnotu, měrnou jednotku a komentáře nebo důvod nedokončení. Jednoduchý příklad struktury je uveden v Tabulce 5.

Tabulka 5. Příklad záznamu prezenčního hodnocení pro mladé dospělé

Stejná struktura záznamu může být upravena pro hodnocení adolescentů, včetně výšky, hmotnosti, síly stisku pravé a levé ruky, skoku do dálky z místa a výkonu v 20m člunkovém běhu spolu s jakýmikoli úpravami nebo důvody nedokončení.

Pro podporu harmonizace mezi zúčastněnými pracovišti by měly být, kdykoli je to proveditelné, standardizovány a dokumentovány postupy specifické pro jednotlivé testy, které mohou ovlivnit výsledky, včetně vybavení, polohy účastníka, počtu pokusů, dob odpočinku a kritérií ukončení testu.

Pokud jsou účastníci hodnoceni ve více než jednom časovém bodě, měla by být kdykoli je to možné použita stejná validovaná verze dotazníku, testovací protokol, typ vybavení a postupy skórování. Jakákoli změna jazykové verze, vybavení, hodnotitele, podmínek testování nebo úprav protokolu by měla být zdokumentována, protože tyto faktory mohou ovlivnit srovnatelnost v čase.

6.3 Skórování a interpretace

Skóre dotazníků a výsledky terénních testů tělesné zdatnosti by měly být vypočítány podle oficiálních pokynů pro konkrétní nástroj, protokol a použitou validovanou jazykovou verzi. Odvozené proměnné, jako je index tělesné hmotnosti, rychlost chůze, ukazatele fyzické aktivity nebo skóre škál dotazníků, by měly vycházet z předem definovaných a zdokumentovaných postupů skórování.

Uznávané referenční hodnoty, normativní data nebo hraniční body pro opatření zahrnutá v tomto protokolu jsou, pokud jsou k dispozici, uvedeny v příslušných částech dokumentu. Tyto hodnoty mohou podpořit interpretaci výsledků a identifikaci potenciálních oblastí vyžadujících další pozornost. Referenční hodnoty a hraniční body však mohou být aktualizovány s vývojem vědeckých poznatků, a proto by měly být interpretovány s využitím nejaktuálnějších dostupných validovaných zdrojů.

Věkové rozmezí pokryté jednotlivými nástroji a dostupnými referenčními hodnotami nemusí vždy přesně odpovídat cílovým věkovým skupinám definovaným v tomto protokolu, protože jsou určeny původními validačními studiemi a normativními datovými soubory. Nástroje by měly být administrovány v rámci věkového rozmezí podpořeného jejich validačními důkazy a oficiálními pokyny. Pro interpretaci výsledků by měly být kdykoli dostupné použity věkově specifické referenční hodnoty, které zahrnují věk účastníka. Pokud pro přesný věk není referenční hodnota k dispozici a není stanoven žádný hraniční bod, může být nejbližší dostupná věkově specifická reference použita obezřetně jako přibližné deskriptivní měřítko. Taková extrapolace by měla být jasně uvedena a neměla by být interpretována jako validovaný klinický práh nebo diagnostická klasifikace.

Výsledky by neměly být interpretovány izolovaně ani používány jako diagnostické hodnocení. Vedle porovnání s referenčními hodnotami mohou cenné informace o funkčním zlepšení, stabilitě nebo zhoršení poskytnout i změny u téhož účastníka v čase. Interpretace by měla zohlednit věk účastníka, pohlaví, klinickou anamnézu, účinky související s léčbou, aktuální symptomy, funkční kapacitu a podmínky hodnocení.

Pokud výsledky vyvolávají klinické obavy nebo mohou ovlivnit rozhodování o cvičení, rehabilitaci nebo následném sledování, měla by být interpretace podpořena odpovídajícím klinickým úsudkem a případně konzultací s kvalifikovanými zdravotnickými nebo pohybovými odborníky.

6.4 Nakládání se znepokojivými odpověďmi v dotaznících

Před zahájením sběru dat by měl každý realizační partner stanovit jasný místní postup pro přezkum a reakci na potenciálně znepokojivé výsledky dotazníků, zejména těch, které se týkají úzkosti, deprese, vnímaného stresu nebo jiných ukazatelů psychické nepohody. Výsledky by měly být posuzovány vhodně vyškolenými pracovníky podle validovaných pokynů ke skórování a interpretaci pro každý nástroj.

Pokud skóre ukazují na zvýšené symptomy nebo vyvolávají obavy, měla by být účastníkům nabídnuta odpovídající následná péče v souladu s místními klinickými, ochrannými a doporučovacími postupy. Konkrétní prahy a opatření by měl každý realizační partner předem definovat s ohledem na použitý nástroj, věk účastníka, klinický kontext a příslušné institucionální postupy. Ke skóre dotazníků by mělo být přistupováno jako ke screeningovým ukazatelům, nikoli jako k diagnostickým hodnocením.

Pokud odpovědi naznačují bezprostřední nebo závažné riziko pro bezpečnost nebo pohodu účastníka, měl by být bez prodlení dodržen příslušný místní urgentní ochranný nebo klinický postup.

7. Prohlášení

7.1 Financování a vyloučení odpovědnosti

Tento projekt získal financování z programu Evropské unie EU4Health na základě grantové dohody č. 101219053.

Spolufinancováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanovisky autora(ů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro zdraví a digitální oblast (HaDEA). Evropská unie ani poskytovatel grantu za ně nenesou odpovědnost.

7.2 Použití generativní umělé inteligence

ChatGPT (OpenAI) byl během přípravy tohoto protokolu použit k podpoře jazykové redakce, zlepšení srozumitelnosti a čtivosti a k pomoci při zpřesnění a strukturování vybraných částí. ChatGPT byl rovněž použit k vytvoření ilustračních obrázků zobrazujících vybrané postupy hodnocení tělesné zdatnosti na základě zadání a specifikací poskytnutých autory.

Veškerý text a obrázky vytvořené s podporou AI byly autory přezkoumány z hlediska přesnosti, vědecké přiměřenosti a souladu s protokolem. Výběr hodnoticích nástrojů, metodologická rozhodnutí, interpretace důkazů a konečný obsah zůstávají odpovědností autorů. Tento dokument neobsahuje žádná data, výzkumná zjištění ani empirické výsledky vytvořené AI.

Reference

1. Aaronson, N. K., Ahmedzai, S., Bergman, B., Bullinger, M., Cull, A., Duez, N. J., Filiberti, A., Flechtner, H., Fleishman, S. B., Haes, J. C. J. M. D., Kaasa, S., Klee, M., Osoba, D., Razavi, D., Rofe, P. B., Schraub, S., Sneeuw, K., Sullivan, M., & Takeda, F. (1993). The European Organization for Research and Treatment of Cancer QLQ-C30: nástroj pro hodnocení kvality života pro použití v mezinárodních klinických studiích v onkologii. Journal of the National Cancer Institute, 85(5), 365–376. https://doi.org/10.1093/JNCI/85.5.365
2. Andrews, A. W., Vallabhajosula, S., Boise, S., & Bohannon, R. W. (2023). Normální rychlost chůze se liší podle věku a pohlaví, ale ne podle geografického regionu: systematický přehled. Journal of Physiotherapy, 69(1), 47–52. https://doi.org/10.1016/j.jphys.2022.11.005
3. Bowman, A., Denehy, L., Benjemaa, A., Crowe, J., Bruns, E., Hall, T., Traill, A., & Edbrooke, L. (2023). Proveditelnost a bezpečnost 30sekundového testu sed–stoj realizovaného prostřednictvím telemedicíny: observační studie. PM & R : The Journal of Injury, Function, and Rehabilitation, 15(1), 31–40. https://doi.org/10.1002/PMRJ.12783
4. Buysse, D. J., Reynolds, C. F., Monk, T. H., Berman, S. R., & Kupfer, D. J. (1989). Pittsburský index kvality spánku: nový nástroj pro psychiatrickou praxi a výzkum. Psychiatry Research, 28(2), 193–213. https://doi.org/10.1016/0165-1781(89)90047-4
5. Cabanas-Sánchez, V., Martínez-Gómez, D., Esteban-Cornejo, I., Castro-Piñero, J., Conde-Caveda, J., & Veiga, Ó. L. (2018). Spolehlivost a validita dotazníku sedentárního chování mládeže ve volném čase (YLSBQ). Journal of Science and Medicine in Sport, 21(1), 69–74. https://doi.org/10.1016/J.JSAMS.2017.10.031
6. Campbell, K. L., Winters-Stone, K. M., Wiskemann, J., May, A. M., Schwartz, A. L., Courneya, K. S., Zucker, D. S., Matthews, C. E., Ligibel, J. A., Gerber, L. H., Morris, G. S., Patel, A. V., Hue, T. F., Perna, F. M., & Schmitz, K. H. (2019). Doporučení pro pohybovou aktivitu u osob po prodělaném nádorovém onemocnění: konsenzuální stanovisko mezinárodního multidisciplinárního kulatého stolu. Medicine and Science in Sports and Exercise, 51(11), 2375–2390. https://doi.org/10.1249/MSS.0000000000002116
7. Cantarero-Villanueva, I., Fernández-Lao, C., Díaz-Rodríguez, L., Fernández-De-Las-Peñas, C., Ruiz, J. R., & Arroyo-Morales, M. (2012). Test síly stisku ruky jako měřítko funkce u osob po léčbě karcinomu prsu: vztah k symptomům souvisejícím s rakovinou a k fyzickým a fyziologickým parametrům. American Journal of Physical Medicine & Rehabilitation, 91(9), 774–782. https://doi.org/10.1097/PHM.0B013E31825F1538
8. Cappelleri, J. C., Bushmakin, A. G., Gerber, R. A., Leidy, N. K., Sexton, C. C., Lowe, M. R., & Karlsson, J. (2009). Psychometrická analýza dotazníku Three-Factor Eating Questionnaire-R21: výsledky z velkého různorodého souboru obézních a neobézních účastníků. International Journal of Obesity, 33(6), 611–620. https://doi.org/10.1038/ijo.2009.74
9. Cohen, S., Kamarck, T., & Mermelstein, R. (1983). Globální míra vnímaného stresu. Journal of Health and Social Behavior, 24(4), 385–396. https://doi.org/10.2307/2136404
10. Cohen, S., & Williamson, G. M. (1988). Vnímaný stres v pravděpodobnostním vzorku Spojených států. In S. Spacapan & S. Oskamp (Eds.), Sociální psychologie zdraví: Claremontské symposium aplikované sociální psychologie (pp. 31–67). Sage Publications.
11. Craig, C. L., Marshall, A. L., Sjöström, M., Bauman, A. E., Booth, M. L., Ainsworth, B. E., Pratt, M., Ekelund, U., Yngve, A., Sallis, J. F., & Oja, P. (2003). Mezinárodní dotazník fyzické aktivity: spolehlivost a validita ve 12 zemích. Medicine and Science in Sports and Exercise, 35(8), 1381–1395. https://doi.org/10.1249/01.MSS.0000078924.61453.FB
12. Crapo, R. O., Casaburi, R., Coates, A. L., Enright, P. L., MacIntyre, N. R., McKay, R. T., Johnson, D., Wanger, J. S., Zeballos, R. J., Bittner, V., & Mottram, C. (2002). Stanovisko ATS: pokyny pro šestiminutový test chůze. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, 166(1), 111–117. https://doi.org/10.1164/ajrccm.166.1.at1102
13. Dourado, V. Z., Nishiaka, R. K., Simões, M. S. M. P., Lauria, V. T., Tanni, S. E., Godoy, I., Gagliardi, A. R. T., Romiti, M., & Arantes, R. L. (2021). Klasifikace kardiorespirační zdatnosti pomocí šestiminutového testu chůze u dospělých: srovnání s kardiopulmonálním zátěžovým testováním. Pulmonology, 27(6), 500–508. https://doi.org/10.1016/j.pulmoe.2021.03.006
14. Ebesutani, C., Reise, S. P., Chorpita, B. F., Ale, C., Regan, J., Young, J., Higa-Mc Millan, C., & Weisz, J. R. (2012). Revidovaná škála úzkosti a deprese u dětí – krátká verze: redukce škály prostřednictvím exploračního bifaktorového modelování širokého faktoru úzkosti. Psychological Assessment, 24(4), 833–845. https://doi.org/10.1037/A0027283
15. Ewing, J. E., King, M. T., & Smith, N. F. (2009). Validace modifikovaných forem obecných základních škál PedsQL a škál onkologického modulu pro dospívající a mladé dospělé (AYA) s nádorovým onemocněním nebo krevní poruchou. Quality of Life Research : An International Journal of Quality of Life Aspects of Treatment, Care and Rehabilitation, 18(2), 231–244. https://doi.org/10.1007/S11136-008-9424-4
16. Gallagher, D., Heymsfield, S. B., Heo, M., Jebb, S. A., Murgatroyd, P. R., & Sakamoto, Y. (2000). Zdravé rozmezí procenta tělesného tuku: přístup k tvorbě doporučení založených na indexu tělesné hmotnosti. American Journal of Clinical Nutrition, 72(3), 694–701. https://doi.org/10.1093/ajcn/72.3.694
17. García-Conesa, M. T., Philippou, E., Pafilas, C., Massaro, M., Quarta, S., Andrade, V., Jorge, R., Chervenkov, M., Ivanova, T., Dimitrova, D., Maksimova, V., Smilkov, K., Ackova, D. G., Miloseva, L., Ruskovska, T., Deligiannidou, G. E., Kontogiorgis, C. A., & Pinto, P. (2020). Zkoumání validity 14položkového screeneru adherence ke středomořské stravě (MEDAS): nadnárodní studie v sedmi evropských zemích středomořského regionu. Nutrients, 12(10), 1–18. https://doi.org/10.3390/NU12102960
18. Giesinger, J. M., Loth, F. L. C., Aaronson, N. K., Arraras, J. I., Caocci, G., Efficace, F., Groenvold, M., van Leeuwen, M., Petersen, M. A., Ramage, J., Tomaszewski, K. A., Young, T., & Holzner, B. (2020). Byly stanoveny prahy klinické významnosti ke zlepšení interpretace EORTC QLQ-C30 v klinické praxi a výzkumu. Journal of Clinical Epidemiology, 118, 1–8. https://doi.org/10.1016/j.jclinepi.2019.10.003
19. Herdman, M., Gudex, C., Lloyd, A., Janssen, M., Kind, P., Parkin, D., Bonsel, G., & Badia, X. (2011). Vývoj a předběžné testování nové pětistupňové verze EQ-5D (EQ-5D-5L). Quality of Life Research : An International Journal of Quality of Life Aspects of Treatment, Care and Rehabilitation, 20(10), 1727–1736. https://doi.org/10.1007/S11136-011-9903-X
20. IPAQ Research Committee. (2005). Pokyny pro zpracování dat a analýzu Mezinárodního dotazníku fyzické aktivity (IPAQ) – krátké a dlouhé formy.
21. Janssen, K. C., Phillipson, S., O’Connor, J., & Johns, M. W. (2017). Validace Epworthské škály spavosti pro děti a dospívající pomocí Raschovy analýzy. Sleep Medicine, 33, 30–35. https://doi.org/10.1016/j.sleep.2017.01.014
22. Janz, K. F., Lutuchy, E. M., Wenthe, P., & Levy, S. M. (2008). Měření aktivity u dětí a dospívajících pomocí sebehodnocení: PAQ-C a PAQ-A. Medicine and Science in Sports and Exercise, 40(4), 767–772. https://doi.org/10.1249/MSS.0b013e3181620ed1
23. Jones, C. J., Rikli, R. E., & Beam, W. C. (1999). 30sekundový test vstávání ze židle jako měřítko síly dolní části těla u starších dospělých žijících v komunitě. Research Quarterly for Exercise and Sport, 70(2), 113–119. https://doi.org/10.1080/02701367.1999.10608028
24. Kear, B. M., Guck, T. P., & McGaha, A. L. (2017). Test Timed Up and Go (TUG): normativní referenční hodnoty pro věk 20 až 59 let a vztahy s rizikovými faktory fyzického a duševního zdraví. Journal of Primary Care & Community Health, 8(1), 9–13. https://doi.org/10.1177/2150131916659282
25. Kechter, A., Black, D. S., Riggs, N. R., Warren, C. M., Ritt-Olson, A., Chou, C. P., & Pentz, M. A. (2019). Faktory ve škále vnímaného stresu se rozdílně pojí s dispozicí k mindfulness a exekutivní funkcí u mladších dospívajících. Journal of Child and Family Studies, 28(3), 814–821. https://doi.org/10.1007/S10826-018-01313-4
26. Kim, H.-J., Park, I., Lee, H. J., & Lee, O. (2016). Spolehlivost a validita rychlosti chůze při různém tempu a vzdálenostech ve vztahu k celkovému zdraví, fyzické funkci a chronickému onemocnění u starších dospělých. Journal of Exercise Nutrition & Biochemistry, 20(3), 46–50. https://doi.org/10.20463/jenb.2016.09.20.3.7
27. Kowalski, K. C., Crocker, P. R. E., & Donen, R. M. (2004). Příručka dotazníku fyzické aktivity pro starší děti (PAQ-C) a dospívající (PAQ-A). College of Kinesiology, University of Saskatchewan.
28. Lean, M. E. J., Han, T. S., & Morrison, C. E. (1995). Obvod pasu jako ukazatel potřeby řízení hmotnosti. BMJ (Clinical Research Ed.), 311(6998), 158. https://doi.org/10.1136/BMJ.311.6998.158
29. Lein, D. H., Alotaibi, M., Almutairi, M., & Singh, H. (2022). Normativní referenční hodnoty a validita 30sekundového testu vstávání ze židle u zdravých mladých dospělých. International Journal of Sports Physical Therapy, 17(5), 907–914. https://doi.org/10.26603/001C.36432
30. Marakshina, J., Adamovich, T., Vasin, G., Ismatullina, V., Lobaskova, M., Malykh, A., Kolyasnikov, P., Tabueva, A., Zakharov, I., & Malykh, S. (2024). Faktorová struktura a psychometrické vlastnosti škály vnímaného stresu u ruských dospívajících. Scientific Reports, 14(1). https://doi.org/10.1038/S41598-023-51104-1
31. Martínez-González, M. A., García-Arellano, A., Toledo, E., Salas-Salvadó, J., Buil-Cosiales, P., Corella, D., Covas, M. I., Schröder, H., Arós, F., Gómez-Gracia, E., Fiol, M., Ruiz-Gutiérrez, V., Lapetra, J., Lamuela-Raventos, R. M., Serra-Majem, L., Pintó, X., Muñoz, M. A., Wärnberg, J., Ros, E., & Estruch, R. (2012). 14položkový nástroj pro hodnocení středomořské stravy a indexy obezity u vysoce rizikových osob: studie PREDIMED. PLoS ONE, 7(8). https://doi.org/10.1371/journal.pone.0043134
32. Musoro, J. Z., Coens, C., Sprangers, M. A. G., Brandberg, Y., Groenvold, M., Flechtner, H. H., Cocks, K., Velikova, G., Dirven, L., Greimel, E., Singer, S., Pogoda, K., Gamper, E. M., Sodergren, S. C., Eggermont, A., Koller, M., Reijneveld, J. C., Taphoorn, M. J. B., King, M. T., & Bottomley, A. (2023). Minimálně významné rozdíly pro interpretaci změn skóre EORTC QLQ-C30 v čase: syntéza napříč 21 klinickými studiemi zahrnujícími devět různých typů nádorových onemocnění. European Journal of Cancer, 188, 171–182. https://doi.org/10.1016/j.ejca.2023.04.027
33. National Institute for Health and Care Excellence. (2025). Řízení nadváhy a obezity (doporučený postup NICE NG246). www.nice.org.uk/guidance/ng246
34. Ortega, F. B., Leskošek, B., Blagus, R., Gil-Cosano, J. J., Mäestu, J., Tomkinson, G. R., Ruiz, J. R., Mäestu, E., Starc, G., Milanovic, I., Tammelin, T. H., Sorić, M., Scheuer, C., Carraro, A., Kaj, M., Csányi, T., Sardinha, L. B., Lenoir, M., Emeljanovas, A., … Jurak, G. (2023). Evropské prostředí tělesné zdatnosti dětí a dospívajících: aktualizované referenční hodnoty, mapy zdatnosti a žebříčky zemí založené na téměř 8 milionech výsledků testů ze 34 zemí shromážděných sítí FitBack. British Journal of Sports Medicine, 57(5), 299–310. https://doi.org/10.1136/BJSPORTS-2022-106176
35. Ortega, F. B., Ruiz, J. R., España-Romero, V., Vicente-Rodriguez, G., Martínez-Gómez, D., Manios, Y., Béghin, L., Molnar, D., Widhalm, K., Moreno, L. A., Sjöström, M., & Castillo, M. J. (2011). Mezinárodní škála zdatnosti (IFIS): využitelnost sebehodnocené zdatnosti u mládeže. International Journal of Epidemiology, 40(3), 701–711. https://doi.org/10.1093/ije/dyr039
36. Ortega, F. B., Sánchez-López, M., Solera-Martínez, M., Fernández-Sánchez, A., Sjöström, M., & Martínez-Vizcaino, V. (2013). Sebehodnocená a měřená kardiorespirační zdatnost podobně predikují riziko kardiovaskulárních onemocnění u mladých dospělých. Scandinavian Journal of Medicine & Science in Sports, 23(6), 749–757. https://doi.org/10.1111/j.1600-0838.2012.01454.x
37. Ortega, F. B., Zhang, K., Cadenas-Sanchez, C., Tremblay, M. S., Jurak, G., Tomkinson, G. R., Ruiz, J. R., Keller, K., Nyström, C. D., Sacheck, J. M., Pate, R., Weston, K. L., Kidokoro, T., Poon, E. T., Wachira, L. J. M., Ssenyonga, R., Gomes, T. N. Q. F., Cristi-Montero, C., Fraser, B. J., … Liu, Y. (2025). Baterie Mezinárodního testu fyzické zdatnosti mládeže (YFIT) pro monitorování a dohled u dětí a dospívajících: modifikovaný konsenzuální projekt Delphi se 169 odborníky z 50 zemí a území. Journal of Sport and Health Science, 14. https://doi.org/10.1016/j.jshs.2024.101012
38. Podsiadlo, D., & Richardson, S. (1991). Časovaný test „Up & Go“: test základní funkční mobility křehkých starších osob. Journal of the American Geriatrics Society, 39(2), 142–148. https://doi.org/10.1111/J.1532-5415.1991.TB01616.X
39. Ravens-Sieberer, U., Herdman, M., Devine, J., Otto, C., Bullinger, M., Rose, M., & Klasen, F. (2014). Evropský přístup KIDSCREEN k měření kvality života a životní pohody u dětí: vývoj, současné využití a budoucí pokrok. Quality of Life Research, 23(3), 791–803. https://doi.org/10.1007/S11136-013-0428-3
40. Roberts, H. C., Denison, H. J., Martin, H. J., Patel, H. P., Syddall, H., Cooper, C., & Sayer, A. A. (2011). Přehled měření síly stisku v klinických a epidemiologických studiích: směrem ke standardizovanému přístupu. Age and Ageing, 40(4), 423–429. https://doi.org/10.1093/AGEING/AFR051
41. Serra-Majem, L., Ribas, L., Ngo, J., Ortega, R. M., García, A., Pérez-Rodrigo, C., & Aranceta, J. (2004). Potraviny, mládež a středomořská strava ve Španělsku. Vývoj KIDMED, indexu kvality středomořské stravy u dětí a dospívajících. Public Health Nutrition, 7(7), 931–935. https://doi.org/10.1079/PHN2004556
42. Stunkard, A. J., & Messick, S. (1985). Dotazník tří faktorů stravování k měření dietní restrikce, dezinhibice a hladu. Journal of Psychosomatic Research, 29(1), 71–83. https://doi.org/10.1016/0022-3999(85)90010-8
43. Tomkinson, G. R., Lang, J. J., Rubín, L., McGrath, R., Gower, B., Boyle, T., Klug, M. G., Mayhew, A. J., Blake, H. T., Ortega, F. B., Cadenas-Sanchez, C., Magnussen, C. G., Fraser, B. J., Kidokoro, T., Liu, Y., Christensen, K., Leong, D. P., Aadahl, M., Abdin, E., … Yu, R. (2025). Mezinárodní normy síly stisku ruky u dospělých: systematický přehled dat o 2,4 milionu dospělých ve věku 20 až 100+ let z 69 zemí a regionů. Journal of Sport and Health Science, 14, 101014. https://doi.org/10.1016/j.jshs.2024.101014
44. Varni, J. W., Burwinkle, T. M., Katz, E. R., Meeske, K., & Dickinson, P. (2002). PedsQL v dětské onkologii: spolehlivost a validita obecných základních škál inventáře Pediatric Quality of Life Inventory, multidimenzionální škály únavy a onkologického modulu. Cancer, 94(7), 2090–2106. https://doi.org/10.1002/CNCR.10428
45. Wang, G. Y., Benmedjahed, K., Lambert, J., Evans, C. J., Hwang, S., Black, J., & Johns, M. W. (2017). Hodnocení narkolepsie s kataplexií u dětí a dospívajících: vývoj deníku kataplexie a ESS-CHAD. Nature and Science of Sleep, 9, 201–211. https://doi.org/10.2147/NSS.S140143
46. World Health Organization. (1995). Fyzický stav: využití a interpretace antropometrie. Zpráva expertního výboru WHO (WHO Technical Report Series 854). World Health Organization.
47. World Health Organization. (2000). Obezita: prevence a zvládání globální epidemie. Zpráva konzultace WHO. In World Health Organization technical report series (Vol. 894). World Health Organization.
48. World Health Organization. (2011). Obvod pasu a poměr pas-boky: zpráva odborné konzultace WHO.
49. Wurz, A., McLaughlin, E., Lategan, C., Chamorro Viña, C., Grimshaw, S. L., Hamari, L., Götte, M., Kesting, S., Rossi, F., van der Torre, P., Guilcher, G. M. T., McIntyre, K., & Culos-Reed, S. N. (2021). Mezinárodní doporučení pro pohybovou aktivitu v dětské onkologii (iPOEG). TRANSLATIONAL BEHAVIORAL MEDICINE, 11(10), 1915–1922. https://doi.org/10.1093/tbm/ibab028
50. Zigmond, A. S., & Snaith, R. P. (1983). Nemocniční škála úzkosti a deprese. Acta Psychiatrica Scandinavica, 67(6), 361–370. https://doi.org/10.1111/j.1600-0447.1983.tb09716.x