Díky rychlému pokroku v medicíně se v dnešní době výrazně prodloužila délka a kvalita života. Rakovina však zůstává nemocí, která postihuje velké množství lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je druhou nejčastější smrtelnou nemocí (zdroj).
Výskyt rakoviny v Evropě
Jak vyplývá z údajů Evropské komise, ačkoli Evropané tvoří pouze desetinu světové populace, přibližně 25 % všech každoročně hlášených případů rakoviny se vyskytuje právě na tomto kontinentu. Rakovina je nejčastější příčinou úmrtí Evropanů mladších 65 let a údaje ukazují, že pouze polovina obyvatel Evropy se diagnóze rakoviny vyhne.
Celková incidence rakoviny
Podle Evropské komise se v roce 2020 v Evropě objeví přibližně čtyři miliony nových případů rakoviny (zdroj:), z toho 1,9 milionu u žen a 2,1 milionu u mužů (zdroj).
Nejčastější typy rakoviny
Rakovina prsu je nejčastěji diagnostikovaným typem rakoviny v Evropě i ve světě (zdroj). Příznaky rakoviny prsu se mohou značně lišit, ale odhaduje se, že tento typ rakoviny představoval 13,14 % všech případů rakoviny hlášených v Evropě v roce 2020. Následuje rakovina tlustého střeva a konečníku (12,86 %), rakovina plic (11,81 %), rakovina prostaty (11,71 %) a rakovina močového měchýře (5,05 %).
Rozdělení případů rakoviny podle věku a pohlaví
Nejčastější věk diagnózy rakoviny je 65 let a více. Odhaduje se, že 60 % lidí v této věkové skupině je diagnostikováno s rakovinou (zdroj:). Odborníci ze Společného výzkumného střediska, kteří zkoumali vliv stárnutí populace na výskyt nádorových onemocnění, mezitím předpovídají, že počet lidí s rakovinou se oproti roku 2020 do roku 2040 zvýší o 21 % ( zdrojzdroj:).
Ve věkové skupině 65+ je nejvyšší výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku (15 %), prostaty (14 %), plic (12,8 %) a prsu (10 %). V ostatních věkových skupinách je nejčastěji diagnostikována rakovina prsu: 22,6 % u dívek/žen ve věku 0-44 let a 16,7 % u dívek/žen ve věku 45-64 let.(zdroj).
Analýza výskytu rakoviny podle pohlaví ukazuje, že rakovina tlustého střeva a konečníku a rakovina plic patří mezi pět nejčastěji diagnostikovaných typů rakoviny u mužů i žen. Rakovina plic je však u žen přibližně 1,7krát méně častá než u mužů.
U žen je nejčastěji diagnostikována rakovina prsu (27,8 %), zatímco u mužů je nejčastěji diagnostikována rakovina prostaty (22,2 %) (zdroj:).
Srovnání výskytu rakoviny v různých evropských zemích
Celkově se odhaduje, že Irsko má nejvyšší počet případů rakoviny v Evropě (718,3 na 100 000 obyvatel, tj. +33 % ve srovnání s evropským průměrem). Mezitím má Lotyšsko nejvyšší počet případů rakoviny u mužů (851,7 na 100 000, tj. +28 % ve srovnání s evropským průměrem) a Dánsko nejvyšší počet případů rakoviny u žen (633,9 na 100 000, tj. +38 % ve srovnání s evropským průměrem).
Nejnižší výskyt rakoviny v Evropě u obou pohlaví je zaznamenán v Albánii (351,6 na 100 000, -47 % ve srovnání s evropským průměrem u mužů a 213,4 na 100 000, -53 % u žen), na Ukrajině (489,3 na 100 000, -26 % a 314,7 na 100 000, -31 %) a v Moldavsku (542,1 na 100 000, -19 % a 310,9 na 100 000, -32 %) (zdroj: .).
Výskyt rakoviny u dětí v Evropě
Evropská společnost pro dětskou onkologii uvádí, že rakovina zůstává nejčastější příčinou úmrtí dětí starších jednoho roku, která si každoročně vyžádá životy více než 6 000 dětí a dospívajících. Odhaduje se však, že v současné době je v Evropě téměř 500 000 dětí, které se z rakoviny vyléčily (zdroj:) a celková úmrtnost dětí na rakovinu v zemích EU se v období 1990-2015 snížila o 2,8 % (zdroj).
Výskyt a prevalence případů rakoviny u dětí
Každý rok je v Evropě diagnostikováno 35 000 nových případů rakoviny u dětí a dospívajících. Úmrtnost na rakovinu u dětí ve východoevropských zemích je údajně o 20 % vyšší než ve zbytku Evropy (zdroj:).
Běžné typy dětských nádorových onemocnění
Podle Evropské společnosti pro dětskou onkologii patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u dětí leukémie, neuroblastomy, Wilmsovy nádory, rakovina mozku, rabdomyosarkomy, lymfomy, retinoblastomy, osteosarkomy a Ewingovy sarkomy.
Leukémie tvoří přibližně 35 % všech případů rakoviny. Na druhém místě je rakovina mozku. Výskyt tohoto typu rakoviny je 15 %. Wilmsův nádor představuje 6-7 % případů; některé děti mají genetické dispozice k jeho vzniku. Sarkom měkkých tkání, který se nejčastěji vyvíjí ve svalech, ale může se vyvinout i v hlavě, krku, močových cestách nebo varlatech, představuje 5-8 % všech nádorových onemocnění.
Neuroblastom se vyskytuje méně často, tvoří 5-7 % diagnostikovaných nádorových onemocnění u dětí. Tento typ nádorových buněk se tvoří v nervové tkáni nadledvin, krku, hrudníku nebo míchy. Osteosarkom a Ewingův sarkom jsou nejčastějšími zhoubnými nádory kostní tkáně u dětí, vyskytují se u 6 % dětí, které onemocní rakovinou.
Retinoblastom tvoří 3-4 % všech případů. Mezi nejčastější typy rakoviny patří také lymfomy, které se dělí na Hodgkinovy a nehodgkinské. (zdroj:).
Rozdělení případů rakoviny u dětí podle věku a pohlaví
Leukémie, nejčastější typ rakoviny u dětí, je nejčastěji diagnostikována u dětí mladších 10 let. Dva hlavní typy nádorů mozku u dětí jsou gliomy a meduloblastomy. Nádory typu 1 jsou diagnostikovány u dětí v průměrném věku 6 let, zatímco většina meduloblastomů se vyskytuje u dětí mladších 10 let. Wilmsův nádor je nejčastěji diagnostikován u dětí mladších 5 let, nicméně přibližně 8 z milionu dětí mladších 14 let je rovněž diagnostikováno s tímto typem nádoru.
Neuroblastom a retinoblastom jsou také nejčastěji diagnostikovány u dětí do 5 let, zatímco osteosarkom a Ewingův sarkom jsou nejčastěji diagnostikovány u dětí a mladých lidí ve věku 10-20 let.
Rabdomyosarkom se nejčastěji vyskytuje u dětí a mladých lidí ve věku 2-6 a 15-19 let, zatímco Hodgkinova choroba je nejčastější u lidí ve věku 15-40 let (zdroj:).
V letech 2016-2018 byly ve Spojeném království nejčastějšími diagnózami u chlapců mladších 14 let leukémie (32 %), nádory mozku a míchy (25 %), lymfomy (13 %), sarkomy měkkých tkání (7 %) a neuroblastomy (6 %). U chlapců a mužů ve věku 15-24 let jsou nejčastějšími nádory nádory ze zárodečných buněk (25 %), lymfom (21 %), karcinom a melanom (18 %), nádory mozku a páteře (12 %) a leukémie (10 %).
U dívek do 14 let byla podobně jako u chlapců stejné věkové skupiny nejčastěji diagnostikována leukémie (31 %), nádory mozku a míchy (26 %), lymfom (7 %), neuroblastom (6 %) a nádory ledvin (6 %). Téměř polovinu případů u dívek a žen ve věku 15-24 let tvořily karcinom a melanom (43 %), lymfom (20 %), nádory mozku a páteře (13 %) a leukémie (8 %). Ve srovnání s chlapci a muži ve věku 15-24 let však bylo u dívek stejné věkové skupiny zaznamenáno pětkrát méně případů nádorů ze zárodečných buněk (5 %) (zdroj:).
Srovnání výskytu rakoviny u dětí v různých evropských zemích
Srovnáme-li výskyt nádorových onemocnění v letech 2010-2012 v různých evropských zemích, zjistíme, že ve všech zemích s výjimkou Lotyšska, Norska a Rumunska je nejvyšší výskyt leukemií, myeloproliferativních onemocnění a myelodysplastických onemocnění u dětí do 14 let. Nejvyšší výskyt těchto typů nádorových onemocnění byl zaznamenán v Řecku (56,53 %), na Kypru (47,83 %) a v Litvě (38,87 %), zatímco nejnižší výskyt byl zaznamenán v České republice (23,75 %), Lotyšsku (23,83 %) a Belgii (25 %).
Mezi nejčastější typy rakoviny patří také nádory CNS a různé intrakraniální a intraspinální nádory. Nejvyšší výskyt tohoto typu rakoviny byl zaznamenán v Řecku (30,41 %), na Islandu (29,63 %) a v Norsku (29,46 %), zatímco nejnižší výskyt byl zaznamenán v Bosně a Hercegovině (5,26 %), na Kypru (8,70 %) a na Ukrajině (15,68 %).
Lymfomy a retikuloendoteliální novotvary) patří rovněž mezi nádory s nejvyšší incidencí. Tento typ rakoviny se nejvíce vyskytoval v Bosně a Hercegovině (18,42 %), Rumunsku (16,67 %) a Lotyšsku (15,42 %), zatímco nejnižší výskyt byl zaznamenán na Kypru (8,70 %), Islandu (9,26 %) a v Litvě (9,40 %) (zdroj:).
Rizikové faktory a příčiny rakoviny v dětství
Podle WHO stále neexistuje jednoznačné vysvětlení, proč děti onemocní rakovinou. Dostupné důkazy naznačují, že přibližně 10 % dětí s rakovinou má k tomuto onemocnění genetickou predispozici. Některé chronické infekce, jako je HIV, virus Epstein-Barrové a malárie, však lze považovat za rizikové faktory. Jiné infekce mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny u dítěte v dospělosti, proto je důležité nechat se očkovat proti hepatitidě B, protože toto očkování pomáhá předcházet rakovině jater, a proti lidskému papilomaviru, který pomáhá předcházet rakovině děložního čípku (zdroj:).
Závěr
Závěrem lze říci, že tyto údaje zdůrazňují významný dopad rakoviny na evropskou populaci. Přestože se díky pokroku v medicíně zlepšila očekávaná délka a kvalita života, rakovina je i nadále velkým zdravotním problémem. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě a každoročně postihuje čtvrtinu obyvatel kontinentu. Statistiky ukazují nejčastější typy rakoviny, mezi nimiž vede rakovina prsu, následovaná rakovinou tlustého střeva a konečníku, plic, prostaty a močového měchýře. Zásadní roli při výskytu rakoviny hraje věk a pohlaví, přičemž starší dospělí čelí vyššímu riziku. Prognózy naznačují, že do roku 2040 dojde v důsledku stárnutí populace k 21% nárůstu počtu případů rakoviny. Dětská rakovina je také problémem, mezi nejčastější diagnózy patří leukémie, rakovina mozku a Wilmsův nádor. Navzdory těmto problémům došlo v zemích Evropské unie k pokroku ve snižování úmrtnosti na rakovinu u dětí. Údaje poukazují na rozdíly ve výskytu rakoviny v jednotlivých evropských zemích, přičemž v některých zemích je výskyt rakoviny výrazně vyšší než v jiných. Tyto rozdíly lze přičíst řadě faktorů, včetně genetických predispozic a vlivů životního prostředí. Celkově tyto údaje zdůrazňují význam pokračujícího výzkumu, preventivních strategií a přístupu k moderní lékařské péči při řešení složitých problémů, které představuje rakovina v Evropě, a to jak u dospělých, tak u dětí. V boji proti tomuto všudypřítomnému onemocnění má zásadní význam úsilí o snížení rizikových faktorů a podpora včasného odhalení.
