Skip to main content

Slovník rakoviny

Komplexní lékařský slovník s pojmy, definicemi a vysvětleními týkajícími se rakoviny, které vám pomohou lépe porozumět lékařské terminologii a pojmům.

Filtry

Vymazat filtry
Aktivní filtry:Písmeno: S×Vymazat všechny filtry

Zobrazeno 23 z 23 pojmů začínajících na "S"

Typy rakoviny

Sarkom je typ zhoubného nádoru, který vzniká z transformovaných buněk mezenchymálního původu (pojivové tkáně). Může se vyskytovat na různých místech těla, včetně kostí, svalů, šlach, chrupavek, nervů, tuku a cév. Přestože jsou sarkomy poměrně vzácné, jsou agresivní a často vyžadují intenzivní léčebné postupy, jako je chirurgický zákrok, ozařování a chemoterapie.

Zobrazit celou definici→
Typy rakoviny

Sarkom měkkých tkání je vzácný typ rakoviny vycházející z měkkých tkání, jako jsou tuk, svaly, nervy, vláknité tkáně, cévy nebo hluboké kožní tkáně. Může se vyskytnout v kterékoli části těla, nejčastěji se však vyskytuje v pažích, nohách, hrudníku nebo břiše. Pro účinné zvládnutí tohoto onemocnění je zásadní včasná diagnóza a léčba.

Zobrazit celou definici→
Typy rakoviny

Sarkomatoidní karcinom je vzácný typ rakoviny, který vykazuje jak znaky karcinomu, tak sarkomu. Jedná se o agresivní nádor, který se může vyskytovat v různých orgánech a tkáních a často představuje problém v diagnostice a léčbě kvůli svým smíšeným buněčným složkám.

Zobrazit celou definici→
Typy rakoviny

Sekundární zhoubné nádory jsou nové nádory, které se objeví u osoby, u níž byla již dříve diagnostikována rakovina. Nejedná se o recidivy původního nádorového onemocnění, ale o zcela nové typy rakoviny, které se vyvinou v důsledku původní léčby rakoviny, genetických predispozic nebo jiných rizikových faktorů.

Zobrazit celou definici→
Typy rakoviny

Sekundární rakovina, známá také jako metastazující rakovina, vzniká, když se rakovinné buňky rozšíří z původního (primárního) místa do jiné části těla. Tento proces zahrnuje pohyb nádorových buněk krevním řečištěm nebo lymfatickým systémem, což vede ke vzniku nových nádorů v jiných orgánech nebo tkáních. Sekundární nádory si zachovávají název primárního typu rakoviny, i když se objevují na jiném místě.

Zobrazit celou definici→
Lékařský postup

Strážní lymfatická uzlina je první lymfatická uzlina nebo skupina uzlin, kam se rakovinné buňky s největší pravděpodobností šíří z primárního nádoru. Lékaři běžně vyšetřují sentinelové uzliny postupem zvaným biopsie sentinelové uzliny, aby zjistili, zda rakovina začala metastazovat nebo se šířit.

Zobrazit celou definici→
Typy rakoviny

Serózní karcinom je typ rakoviny, který vzniká v epitelových buňkách vystýlajících určité orgány, nejčastěji vaječníky, vejcovody a pobřišnici. Vyznačuje se tvorbou řídké vodnaté tekutiny a je známý svou agresivní povahou a rychlým šířením.

Zobrazit celou definici→
Lékařské zobrazování

Kostní sken je nukleární zobrazovací vyšetření, které pomáhá diagnostikovat a sledovat několik typů kostních onemocnění a stavů. Zahrnuje injekční aplikaci malého množství radioaktivního materiálu, který pak prochází krevním řečištěm a je absorbován kostmi. Skener detekuje a měří záření a vytváří obrazy nebo "mapy" kostního metabolismu pro analýzu.

Zobrazit celou definici→
Lékařská terminologie

Dlaždicová metaplazie je proces, při kterém je jeden typ zralé buňky nahrazen jiným typem zralé buňky. Obvykle k tomu dochází jako k adaptaci na chronické podráždění nebo zánět, kdy se žlázové buňky přemění na dlaždicové buňky, které jsou vůči těmto podmínkám odolnější.

Zobrazit celou definici→
Typy rakoviny

Sporadická rakovina označuje rakovinu, která vzniká náhodně a není spojena s dědičnými genetickými mutacemi. Většina nádorových onemocnění je sporadická, což znamená, že vznikají v důsledku genetických změn získaných během života člověka vlivem prostředí nebo náhodných buněčných mutací.

Zobrazit celou definici→
Lékařská terminologie

"Stav hormonálních receptorů" označuje klinický parametr stanovený u pacientů s určitými typy rakoviny. Ukazuje, zda rakovinné buňky pacienta exprimují specifické proteiny (hormonální receptory), jako jsou estrogen a progesteron, což znamená jejich závislost na těchto hormonech při růstu. Tato informace ovlivňuje výběr optimálních léčebných strategií a slouží jako informace pro rozhodování o použití hormonální terapie.

Zobrazit celou definici→
Lékařská terminologie

"Stav receptorů" označuje přítomnost nebo nepřítomnost určitých proteinů (receptorů) na povrchu nádorových buněk. Tyto receptory ovlivňují chování rakoviny a její reakci na léčbu. Obvykle se zjišťují v laboratorních testech a pomáhají lékařům při výběru nejúčinnější léčby. Mezi běžné příklady patří hormonální receptory u rakoviny prsu a receptor pro lidský epidermální růstový faktor-2 u některých typů rakoviny.

Zobrazit celou definici→
Lékařský postup

Stereotaktická radiochirurgie je nechirurgický zákrok, který využívá podrobné zobrazovací techniky a několik proudů přesného vysokoenergetického záření k léčbě nádorů a jiných abnormalit v mozku, páteři, plicích nebo jiných částech těla, aniž by poškodil okolní zdravou tkáň. Minimalizuje vedlejší účinky a umožňuje rychlé zotavení.

Zobrazit celou definici→
Léčba

"Steroidní terapie" označuje lékařské použití steroidních hormonů, ať už přirozených, nebo syntetických, k léčbě nemocí a stavů. Steroidy mohou snižovat zánět, potlačovat reakce imunitního systému a vyrovnávat hormony. Používají se u stavů, jako je astma, artritida, autoimunitní onemocnění a rakovina. Léčba steroidy musí být pečlivě vedena kvůli možným nežádoucím účinkům.

Zobrazit celou definici→
Lékařský postup

Stomie je lékařský termín označující uměle vytvořený otvor v těle, často vytvořený během chirurgického zákroku. Slouží jako přímá cesta pro vylučování odpadních látek z těla nebo dýchání, především v případech, kdy jsou přirozené procesy znemožněny v důsledku zdravotního stavu. Mezi typické typy patří kolostomie, ileostomie a tracheostomie.

Zobrazit celou definici→
Lékařská terminologie

Stratifikace rizika je proces používaný ve zdravotnictví ke kategorizaci pacientů na základě rizika vzniku určitých onemocnění nebo komplikací. Pomáhá lékařům stanovit priority péče a přizpůsobit léčbu na základě míry rizika.

Zobrazit celou definici→
Typy rakoviny

Endometriální stromální sarkom je vzácný typ rakoviny, který vzniká v buňkách pojivové tkáně endometria, což je výstelka dělohy. Vyznačuje se abnormálním a nekontrolovaným růstem těchto buněk, které mohou napadat okolní tkáně a šířit se do dalších částí těla.

Zobrazit celou definici→
Lékařská terminologie

Stádium rakoviny (I, II, III, IV) označuje rozsah rozšíření rakoviny v těle, který se určuje podle velikosti a umístění nádoru, postižení lymfatických uzlin a toho, zda onemocnění metastázovalo. Stupeň I obvykle označuje malý nádor omezený na místo vzniku. Stádia II a III ukazují na větší nádory nebo větší rozšíření do okolních tkání a uzlin. Stupeň IV symbolizuje pokročilý karcinom, který se rozšířil do vzdálených částí těla.

Zobrazit celou definici→
Genetika a testování

Syndrom bazocelulárního névu, známý také jako Gorlinův syndrom, je vzácné genetické onemocnění, které zvyšuje riziko vzniku bazocelulárního karcinomu, což je typ rakoviny kůže, a dalších abnormalit kůže, kostí a nervového systému.

Zobrazit celou definici→
Lékařská terminologie

Syndrom ektopického ACTH je stav, kdy nádor mimo hypofýzu produkuje adrenokortikotropní hormon (ACTH), což vede k nadměrné produkci kortizolu a příznakům Cushingova syndromu.

Zobrazit celou definici→
Léčba

Syndrom radiační fibrózy je stav, který nastává, když se zdravá tkáň po vystavení radiační terapii, běžně používané při léčbě rakoviny, zjizví a ztuhne. To může vést k celé řadě příznaků v závislosti na postižené oblasti, včetně bolesti, omezení pohybu a funkčních poruch.

Zobrazit celou definici→
Lékařská terminologie

Systém klasifikace je metoda používaná zdravotnickými pracovníky ke klasifikaci závažnosti nebo stadia onemocnění, zejména rakoviny, na základě určitých kritérií, jako je vzhled a chování buněk. To pomáhá při stanovení vhodného léčebného plánu a předvídání výsledku onemocnění.

Zobrazit celou definici→
Léčba

Systémová léčba znamená použití léků nebo léčby, která ovlivňuje celé tělo, nikoliv určitou oblast nebo část. Běžně se používá k léčbě nemocí, které se rozšířily po celém těle, například rakoviny, a to tak, že cirkuluje krevním řečištěm, aby se dostala k buňkám na různých místech.

Zobrazit celou definici→

Jak používat slovník

Tipy pro vyhledávání

  • • Hledejte lékařské pojmy, definice nebo synonyma
  • • Použijte abecední index A–Z pro procházení podle písmen
  • • Filtrovat podle kategorie pro nalezení souvisejících pojmů
  • • Klikněte na libovolný pojem pro zobrazení celé definice

Kategorie

  • • Anatomie: Části a struktury těla
  • • Léčba: Terapie a zákroky
  • • Diagnostika: Vyšetření a testy
  • • Příznaky: Známky a příznaky
  • • Léky: Léčiva a medikace