Přijmout lásku a změnu: Postřehy čtyřiadvacetileté Anety Žačkové

Seznamte se s 24letou Anetou, která pochází z České republiky. Od doby, kdy byla diagnostikována, se Aneta naučila nikdy se nevzdávat, čelit překážkám s neochvějným optimismem a nově definovat své priority. V tomto rozhovoru se s vámi podělí o hluboký dopad své diagnózy, o svou lásku k různým aktivitám a o víru v dobrotu lidstva.

Jak se jmenujete? Kolik je vám let? Odkud pocházíte?

Jmenuji se Aneta, je mi 24 let a jsem z České republiky.

Jaká je vaše diagnóza?

Hodgkinův lymfom.

Jak a kdy jste se dozvěděl o své diagnóze?

V srpnu 2016 mě začala svědit kůže a objevila se vyrážka. Rychle zjistili, že to není alergická reakce, ale příznak rakoviny. V říjnu téhož roku mi byla stanovena diagnóza a zahájena chemoterapie. Bylo mi sedmnáct let.

Co vás naučila cesta rakovinou?

Nikdy se nevzdávat, bojovat s překážkami, které jsou přede mnou, a zůstat co nejoptimističtější.

Co se ve vašem životě změnilo od doby, kdy vám byla diagnostikována rakovina?

Přehodnotila jsem věci, o kterých jsem si myslela, že jsou pro mě důležité a určují mě, a začala jsem se soustředit na to, co je skutečně důležité. Například rok před maturitou jsem se rozhodl zcela změnit směr svého vysokoškolského studia. Ze studia mezinárodních vztahů a politologie jsem se nakonec rozhodl pro studium aplikované matematiky.

Co děláte ve volném čase?

Rád se věnuji různým druhům sportu nebo pěší turistice a výletům do přírody, pokud mám více volného času. Jsem také členem francouzsky mluvícího divadelního souboru. Také si rád dám dobré víno s přáteli ve vinárně při poslechu moravské tradiční lidové hudby a v neposlední řadě se snažím více proniknout do filmové fotografie.

Jaké je vaše oblíbené životní motto?

"Když nejde o život, nejde o nic." Volně přeloženo do češtiny: "Pokud není v sázce tvůj život, není v sázce nic". Prostě se snažte nestresovat a neznepokojovat se kvůli každé maličkosti, která pro vás není důležitá.

Co vás okamžitě rozzáří?

Slyšet někoho mluvit o jeho vášni. I když dané téma dobře neznám, pokaždé mě potěší, když slyším, jak ten člověk mluví s vášní.

Co je na vašem seznamu?

Dokončení 100 km dlouhého pochodu a projití poutní cesty svatého Františka (severní cesta z la Verna do Assisi) v Itálii.

Co vás definuje jako člověka?

Moje víra v dobrou povahu lidí a v to, že láska je smyslem života.

Za co ve svém životě cítíte největší vděčnost?

Jsem vděčná za lidi ve svém životě, kteří mě každý den inspirují a s nimiž mohu růst, ale zároveň se bavit, žertovat a vytvářet zážitky.

Jak se vyrovnáváte s těžkými situacemi?

Obvykle si potřebuji s někým promluvit. Snažím se připomínat si, že je v pořádku požádat o pomoc přátele nebo dokonce odborníky, pokud je to nutné. V souvislosti s bolestmi spojenými s rakovinou se mi líbí, že se mohu obrátit na komunitu, kterou EU-CAYAS-NET vytváří. Síla dialogu je v těchto chvílích zásadní. Důležité jsou pro mě také dny péče o sebe, když se cítím přetížená (dlouhá sprcha, sledování filmu, pečení...).

Jakou skladbu byste rozhodně doporučil poslechnout?

Instrumentální píseň "Una mattina" z filmu "Nedotknutelní" (a film bych také velmi doporučil).