Slovník rakoviny

Adjuvantní chemoterapie je léčebný postup využívající léky k ničení nádorových buněk, které zůstaly v těle po primární léčbě, například po operaci nebo ozařování. Tato metoda se obvykle používá ke snížení rizika recidivy rakoviny a ke zlepšení celkového přežití pacienta.

Anti-emetika jsou léky, které se používají především k prevenci nebo léčbě nevolnosti a zvracení, což jsou příznaky často spojené s nevolností z pohybu, chemoterapií, ozařováním a operací. Tyto léky působí tak, že blokují neurotransmitery, které tyto nepříjemné pocity vyvolávají. Mají tedy zásadní význam při léčbě pooperační a chemoterapií vyvolané nevolnosti a zvracení.

Anti-estrogen označuje látku, která blokuje produkci nebo využití estrogenů nebo inhibuje jejich účinky. Běžně se používají při léčbě hormonální nerovnováhy, například v souvislosti s menopauzou, nebo při léčbě některých typů rakoviny prsu s pozitivními hormonálními receptory.

Adjuvantní endokrinní léčba je léčba, která se používá ke snížení rizika návratu rakoviny po primární léčbě, jako je chirurgický zákrok. Zahrnuje použití léků blokujících hormony, které zabraňují růstu rakovinných buněk, zejména u rakoviny citlivé na hormony, jako je rakovina prsu.

Alogenní transplantace kmenových buněk je lékařský zákrok, při kterém pacient obdrží krvetvorné kmenové buňky od geneticky podobného, ale ne identického dárce. Tato léčba se často používá u onemocnění postihujících kostní dřeň nebo krev, jako je leukémie a lymfom.

Alogenní transplantace kostní dřeně je lékařský zákrok, při kterém pacient dostane zdravé krvetvorné kmenové buňky od geneticky podobného, ale ne identického dárce, které nahradí jeho poškozenou nebo nemocnou kostní dřeň.

Buněčná cytotoxicita závislá na protilátkách (ADCC) je proces, při kterém se imunitní buňky zaměřují na buňky označené protilátkami a ničí je. Tento mechanismus je klíčový pro eliminaci infikovaných nebo rakovinných buněk v těle.

Inhibitory dráhy Hedgehog jsou skupinou léků, které blokují signální dráhu Hedgehog, jež se podílí na růstu a vývoji buněk. Tyto inhibitory se používají především při léčbě některých typů rakoviny, kde je tato dráha abnormálně aktivována.

Intratekální chemoterapie je druh léčby rakoviny, při kterém se chemoterapeutika podávají přímo do mozkomíšního moku obklopujícího mozek a míchu. Tato metoda se používá k cíleným zásahům proti nádorovým buňkám v centrálním nervovém systému.

Kombinovaná léčba znamená použití více než jednoho léku nebo léčebného postupu k léčbě nemoci nebo stavu. Tato metoda se často používá ke zvýšení účinnosti léčby, snížení nežádoucích účinků a prevenci rezistence na léky.

Zachovávající operace prsu, známá také jako lumpektomie, je chirurgický zákrok, jehož cílem je odstranit z prsu nádor nebo abnormální tkáň a zároveň zachovat co největší část prsu. Často se používá při léčbě časných stadií rakoviny prsu a obvykle po ní následuje radioterapie, aby se minimalizovalo riziko recidivy rakoviny.

Paliativní chemoterapie je druh onkologické léčby zaměřený na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života pacientů s pokročilým nádorovým onemocněním. Není určena k vyléčení rakoviny, ale ke zmírnění bolesti a dalších příznaků.

Péče o přeživší znamená komplexní zdravotní péči a podporu poskytovanou osobám, které ukončily počáteční léčbu rakoviny. Zaměřuje se na sledování recidivy, zvládání dlouhodobých nežádoucích účinků a řešení psychosociálních potřeb, aby pomohla přeživším vést zdravý život.

Syndrom radiační fibrózy je stav, který nastává, když se zdravá tkáň po vystavení radiační terapii, běžně používané při léčbě rakoviny, zjizví a ztuhne. To může vést k celé řadě příznaků v závislosti na postižené oblasti, včetně bolesti, omezení pohybu a funkčních poruch.

Antigen zrání B-buněk (BCMA) je protein nacházející se na povrchu B-buněk, což je typ bílých krvinek, které se podílejí na imunitní odpovědi. BCMA hraje klíčovou roli v růstu, přežívání a diferenciaci těchto buněk.

Elektrochemoterapie je léčebný postup, který kombinuje chemoterapii a elektrické impulzy ke zvýšení účinnosti protinádorových léků a používá se především k léčbě kožních a podkožních nádorů.

Haploidentický dárce je rodinný příslušník, jehož tkáňový typ se shoduje přesně s polovinou markerů lidského leukocytárního antigenu (HLA) příjemce a často se používá při transplantaci kostní dřeně, pokud není k dispozici plně shodný dárce.

Radiační nekróza je stav, kdy je zdravá tkáň poškozena a odumírá v důsledku ozařování, které se obvykle používá při léčbě rakoviny. To může vést k příznakům, jako je otok, neurologický deficit a další komplikace v závislosti na postižené oblasti.

Systémová léčba znamená použití léků nebo léčby, která ovlivňuje celé tělo, nikoliv určitou oblast nebo část. Běžně se používá k léčbě nemocí, které se rozšířily po celém těle, například rakoviny, a to tak, že cirkuluje krevním řečištěm, aby se dostala k buňkám na různých místech.

Vakcínová terapie je léčebný přístup, který využívá vakcíny ke stimulaci imunitního systému organismu v boji proti nemocem, zejména infekcím a některým typům rakoviny.

Valrubicin je chemoterapeutikum používané především k léčbě rakoviny močového měchýře, která nereagovala na jinou léčbu. Působí tak, že zasahuje do růstu nádorových buněk a zpomaluje nebo zastavuje jejich šíření.

Inhibitory VEGF jsou léky, které blokují působení vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF), proteinu, který podporuje tvorbu krevních cév. Tyto inhibitory se používají k léčbě různých onemocnění, především některých typů rakoviny a očních chorob, a to omezením růstu krevních cév, které zásobují nádory živinami nebo ovlivňují vidění.

Inhibitory apoptózy jsou látky, které zabraňují procesu apoptózy, což je naprogramovaná buněčná smrt, která je nezbytná pro udržení zdravého buněčného obratu a vývoje v těle, nebo jej zpomalují. Tyto inhibitory mohou být použity v lékařské léčbě k ochraně buněk před předčasnou smrtí, zejména u onemocnění, kde je ohroženo přežití buněk.

Lymfocyty infiltrující nádor (TIL) jsou imunitní buňky, které se z krevního řečiště dostaly do nádoru. Jsou součástí přirozeného obranného systému těla a mohou rozpoznat a napadnout nádorové buňky, což může pomoci zpomalit nebo zastavit růst nádoru.

Inhibitory malých molekul jsou typem léků určených k blokování specifických enzymů nebo proteinů v buňkách, které přispívají k chorobným procesům, jako je rakovina. Tyto léky jsou obvykle dostatečně malé, aby snadno pronikly do buněk a narušily funkci cílových molekul, čímž pomáhají zpomalit nebo zastavit progresi onemocnění.

Inhibitory topoizomerázy jsou léky, které zasahují do činnosti enzymů topoizomerázy, které pomáhají řídit strukturu DNA během buněčného dělení. Tyto inhibitory se používají především při léčbě rakoviny, aby zabránily množení nádorových buněk.

Adjuvantní léčba je léčba, která se podává jako doplněk k primární (hlavní) léčbě a běžně se používá při léčbě rakoviny, aby zničila skryté nebo potenciální rakovinné buňky a snížila riziko návratu rakoviny. Může zahrnovat chemoterapii, radioterapii, hormonální léčbu, cílenou léčbu nebo biologickou léčbu.

Yttrium-90 (Y-90) je radioaktivní izotop prvku yttria, který se používá v lékařství, například při radioterapii některých typů rakoviny. Díky své vysoké energetické úrovni a krátkému poločasu rozpadu může Y-90 dodat silnou dávku záření do cílové oblasti a napomoci tak selektivnímu zničení nádorových buněk.

Irinotekan je typ chemoterapeutika, které je klasifikováno jako inhibitor topoizomerázy I. Tento lék se používá především při léčbě rakoviny, včetně rakoviny tlustého střeva a konečníku a rakoviny plic. Působí tak, že zasahuje do replikace rakovinných buněk, čímž zabraňuje jejich růstu a šíření. Irinotekan se běžně podává intravenózně.

Kyselina zoledronová je druh léku klasifikovaného jako bisfosfonát, který se ve zdravotnictví používá především k léčbě onemocnění souvisejících s kostmi. Používá se při léčbě onemocnění, jako je Pagetova choroba, vysoká hladina vápníku v krvi způsobená zhoubným onemocněním a při prevenci zlomenin kostry u pacientů s nádorovými onemocněními, jako je mnohočetný myelom a rakovina prostaty.

Chemoterapie je léčebný postup, při kterém se používají silné léky, které cíleně potlačují rychlý růst rakovinných buněk v těle. Cílem tohoto přístupu je zastavit nebo zpomalit postup rakoviny narušením procesu dělení buněk a poškozením DNA rakovinných buněk, což v konečném důsledku zabrání jejich schopnosti se množit a šířit. Účinnost chemoterapie se může lišit v závislosti na typu a stadiu rakoviny, hraje však zásadní roli v komplexní léčbě rakoviny a často se používá ve spojení s dalšími léčebnými postupy, jako je chirurgický zákrok, ozařování a cílená léčba.

Genová terapie je lékařský postup, který využívá geny k prevenci nebo léčbě nemocí. Zahrnuje zavedení, změnu nebo potlačení genetického materiálu v buňkách člověka za účelem zmírnění nemoci. Tato technika může být zaměřena na somatické (tělesné) buňky nebo zárodečné (vajíčka nebo spermie) buňky, ale v současné době se pro léčbu zvažují pouze terapie zaměřené na somatické buňky, protože změny nejsou dědičné.

Cyklofosfamid je chemoterapeutický lék používaný především k léčbě různých typů rakoviny, včetně leukémie, lymfomu a rakoviny prsu. Zasahuje do buněčného růstu, čímž zabraňuje rychlému množení rakovinných buněk. V nižších dávkách se může používat také k potlačení imunitního systému při autoimunitních onemocněních.

Bevacizumab, prodávaný pod názvem Avastin, je monoklonální protilátka používaná při léčbě rakoviny. Inhibuje angiogenezi tím, že blokuje působení vaskulárního endoteliálního růstového faktoru (VEGF), látky, která napomáhá růstu a šíření nádoru. Bevacizumab se používá u různých typů rakoviny, včetně kolorektálního, plicního, prsního, ledvinového a očního.

Bisfosfonáty jsou skupinou léků používaných k léčbě osteoporózy a podobných kostních onemocnění. Působí tak, že zpomalují proces odbourávání kostí, čímž zachovávají kostní hmotu a zabraňují zlomeninám. Používají se také k léčbě vysoké hladiny vápníku v krvi způsobené některými druhy rakoviny.

Cisplatina je chemoterapeutikum obsahující platinu, které se používá k léčbě různých typů rakoviny, včetně rakoviny varlat, močového měchýře, plic a vaječníků. Ničí rakovinné buňky tím, že se váže na jejich DNA a poškozuje ji, čímž brání jejich růstu a množení. Navzdory svým nežádoucím účinkům je cisplatina již po desetiletí základním kamenem v léčbě rakoviny.

Neoadjuvantní léčba je předchirurgická léčba, která se používá především ke zmenšení rakovinného nádoru před hlavní léčbou. Může zahrnovat chemoterapii, radioterapii nebo hormonální léčbu a obvykle se používá k tomu, aby operace byly méně invazivní a úspěšnější. Její účinnost se měří pomocí patologické kompletní odpovědi (pCR).

Radioterapie, známá také jako radioterapie, je druh léčby rakoviny, který využívá vysokoenergetické záření k ničení rakovinných buněk. Může být aplikována zevně pomocí přístroje, který se zaměřuje na postiženou oblast, nebo vnitřně zavedením radioaktivního materiálu do těla. Je navržena tak, aby ničila rakovinné buňky a zároveň minimalizovala poškození zdravých tkání.

Bleomycin je účinný lék, který se používá především jako chemoterapeutikum k léčbě různých druhů rakoviny, včetně rakoviny varlat, Hodgkinovy choroby a některých typů lymfomů. Působí tak, že zasahuje do růstu a šíření nádorových buněk v těle. Je však spojen s riziky, například s možnou toxicitou pro plíce. Obvykle se podává intravenózně nebo pod kůži.

"Steroidní terapie" označuje lékařské použití steroidních hormonů, ať už přirozených, nebo syntetických, k léčbě nemocí a stavů. Steroidy mohou snižovat zánět, potlačovat reakce imunitního systému a vyrovnávat hormony. Používají se u stavů, jako je astma, artritida, autoimunitní onemocnění a rakovina. Léčba steroidy musí být pečlivě vedena kvůli možným nežádoucím účinkům.

"Molekulárním cílem" se rozumí specifická molekula v buňce, obvykle protein, který je identifikován jako klíčový v dráze onemocnění. Vytvořením léků, které interagují nebo zasahují do těchto konkrétních molekul, mohou poskytovatelé zdravotní péče potenciálně potlačit progresi onemocnění. To tvoří základ cílených terapií v lékařském výzkumu.

Protonová terapie je pokročilý typ léčby zářením, který k likvidaci rakovinných buněk využívá místo běžného rentgenového záření vysokoenergetické protonové paprsky. Přesným zacílením na nádory minimalizuje protonová terapie poškození zdravých tkání a orgánů, což může snížit vedlejší účinky a zlepšit výsledky léčby pacientů.

Psychoonkologie (z psychologie a onkologie) se týká psychologické péče o pacienty s rakovinou a o ty, kteří ji přežili (onkologické poradenství). Dalším termínem je psychosociální onkologie. Psychoonkologie je tedy interdisciplinární forma psychoterapie nebo klinické psychologie, která se zabývá psychologickými, sociálními a sociálně-právními podmínkami, důsledky a doprovodnými symptomy rakoviny. V praktickém kontextu péče nebo terapie je úkolem psychoonkologa podporovat pacienta ve zvládání nemoci pomocí různých technik, například krizové intervence nebo intervencí zaměřených na zdroje. Cílem je zde posílit pacientovy kompetence ke zvládání nemoci. Psychoonkologická péče by měla být zajištěna ve všech fázích onemocnění, tj. během akutní léčby, rehabilitace a také po úspěšné léčbě.

Pojem "psychosociální" označuje kombinovaný vliv psychologických a sociálních faktorů na celkovou pohodu a fungování jedince. Zahrnuje vzájemné působení duševního nebo emočního stavu člověka (psychického) a různých aspektů jeho sociálního prostředí, včetně vztahů, kulturního kontextu a společenských vlivů. Psychosociální přístup zohledňuje dynamickou interakci mezi vnitřními prožitky jedince a vnějšími sociálními faktory, které utvářejí a ovlivňují jeho duševní zdraví, chování a celkovou kvalitu života.

Radioterapie je druh léčby rakoviny, při které se používají vysoké dávky záření k usmrcení rakovinných buněk a zmenšení nádorů. Může být aplikována zevně prostřednictvím přístrojů mimo tělo nebo vnitřně, kdy je radioaktivní materiál umístěn v těle v blízkosti rakovinných buněk. Cílem této léčby je poškodit DNA rakovinných buněk a zabránit jim v růstu a dělení.

Vakcíny proti rakovině jsou biologické látky, které se podávají s cílem stimulovat nebo obnovit schopnost imunitního systému bojovat proti rakovině. Existují ve dvou formách: preventivní vakcíny, které chrání před viry, o nichž je známo, že způsobují rakovinu, například vakcína proti HPV, a léčebné vakcíny, které pomáhají imunitnímu systému zaměřit se na rakovinné buňky a zničit je. Vakcíny proti rakovině mohou být syntetického nebo přírodního původu a fungují buď samostatně, nebo ruku v ruce s jinými možnostmi léčby.

Androgenní deprivační terapie (ADT) je léčebný postup používaný především u rakoviny prostaty. Funguje tak, že snižuje nebo blokuje produkci nebo působení androgenů, mužských pohlavních hormonů, jako je testosteron, které mohou podporovat růst rakovinných buněk. ADT může být podávána prostřednictvím chirurgického zákroku, léků nebo hormonální terapie a je účinná při zpomalení nebo zastavení progrese rakoviny.

Antimetabolity jsou skupinou léčiv, která inhibují funkci přirozených metabolitů, látek důležitých pro buněčné procesy, což vede k destrukci buněk. Tyto léky, které se běžně používají v chemoterapii, se zaměřují na rychle se dělící nádorové buňky a zpomalují nebo zastavují jejich růst. Napodobují přirozené látky a zasahují do syntézy DNA, což brání replikaci buněk.

Hormonální terapie znamená lékařské použití hormonů, ať už přírodních nebo syntetických, k léčbě určitých stavů, jako jsou příznaky menopauzy, některých druhů rakoviny nebo hormonální nerovnováhy. Tento postup ovlivňuje endokrinní systém těla, který pomocí hormonů řídí řadu tělesných funkcí. Může mít různé formy, včetně tablet, náplastí, krémů nebo injekcí. Před zahájením léčby je však nezbytné prodiskutovat možná rizika a přínosy s poskytovatelem zdravotní péče.

Imunoterapie je druh léčby, který využívá vlastní imunitní systém k boji proti nemocem, včetně rakoviny. Toho lze dosáhnout několika způsoby, včetně stimulace imunitního systému, aby pracoval intenzivněji, poskytováním složek, jako jsou uměle vytvořené proteiny imunitního systému, nebo jeho tréninkem, aby cíleně napadal rakovinné buňky.