Slovník rakoviny

Patolog je lékař specializující se na studium nemocí a jejich příčin, následků a procesů. Provádí laboratorní vyšetření vzorků pacientů, interpretuje výsledky, aby pomohl při stanovení diagnózy, a konzultuje s ostatními lékaři, aby zajistil vhodné léčebné plány. Jejich odborné znalosti jsou důležité při odhalování závažných onemocnění, jako je rakovina a infekce. Vyhodnocováním screeningových testů také přispívají k udržení zdraví.

CA 125 neboli Cancer Antigen 125 je protein, který je často zvýšený v krvi žen s rakovinou vaječníků. Používá se jako biomarker v lékařských testech ke sledování odpovědi na léčbu nebo k odhalení recidivy u pacientek s tímto typem rakoviny. Používá se také jako diagnostický nástroj, i když není specifický, protože hladinu CA 125 mohou zvyšovat i jiná onemocnění.

"Mléčná žláza" označuje tělesný systém savců, který produkuje mléko pro potomstvo. Nejčastěji se používá pro označení mléčných žláz, což jsou u samic prsa. Tento systém je klíčový pro výživu novorozenců a hraje významnou roli v reprodukčním zdraví. Slovo se často používá v lékařských souvislostech týkajících se laktace a zdraví prsů.

"Extramedulární" označuje proces nebo výskyt mimo kostní dřeň. Obvykle se jedná o tvorbu krvinek v jiných místech než v kostní dřeni, což je proces známý jako extramedulární krvetvorba. Může označovat určité zdravotní stavy, včetně anémie, leukémie nebo myelofibrózy.

Hematolog je lékař specializující se na diagnostiku, léčbu a prevenci nemocí souvisejících s krví, včetně stavů postihujících krevní buňky, kostní dřeň, cévy a lymfatický systém. Jejich práce může zahrnovat léčbu pacientů s poruchami krve nebo nemocemi, jako je anémie, problémy se srážlivostí krve a rakovina krve.

Třídění ve zdravotnictví často označuje systém používaný ke kategorizaci závažnosti nebo progrese onemocnění, včetně rakoviny. Pomáhá lékařům při určování agresivity onemocnění, jeho prognózy a nejvhodnějšího léčebného postupu. V širším slova smyslu může klasifikace také znamenat hodnocení nebo posuzování něčeho z hlediska kvality, úrovně nebo výkonu.

Radiační onkolog je lékař specializující se na použití radioterapie k léčbě různých typů rakoviny. Plánuje a podává správnou dávku záření tak, aby přesně zasáhla rakovinné buňky a zároveň minimalizovala poškození okolních zdravých tkání. Spolupracují s dalšími lékaři v multidisciplinárním týmu, který poskytuje komplexní péči o pacienty s rakovinou.

Placebo je neškodná, neaktivní látka nebo léčba, která se podává pacientovi a často se používá v klinických studiích jako kontrolní skupina. Je navrženo tak, aby se vzhledem a podáváním podobalo skutečnému léku, bez terapeutických účinků. Jeho cílem je změřit vliv přesvědčení na zdravotní výsledky a izolovat účinnost skutečné zvažované léčby.

Vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF) je protein, který stimuluje růst cév. Konkrétně podporuje angiogenezi (tvorbu nových cév z již existujících), propustnost cév a růst endoteliálních buněk. Hraje významnou roli v různých biologických procesech, jako je embryonální vývoj a hojení ran, ale podílí se také na vzniku onemocnění, jako je rakovina.

Bílé krvinky, známé také jako leukocyty, jsou klíčovou součástí imunitního systému, která brání tělo před infekčními chorobami i cizorodými látkami. Vznikají z kmenových buněk v kostní dřeni a dělí se na granulocyty (neutrofily, eozinofily, bazofily) a negranulocyty (lymfocyty, monocyty).

Cytokiny jsou malé bílkoviny uvolňované buňkami, které mají specifický účinek na interakce, komunikaci nebo chování buněk. Jsou klíčovými hráči v oblasti zdraví a nemoci, zejména v imunitních reakcích. Cytokiny napomáhají komunikaci mezi buňkami v imunitních reakcích a stimulují pohyb buněk směrem k místům zánětu, infekce a traumatu.

Částečnou odpovědí se rozumí situace, kdy u pacienta dojde k ústupu nemoci nebo jejích příznaků, ale ne do té míry, aby došlo k úplnému vymizení. Běžně se používá ve zdravotnictví, zejména při léčbě rakoviny, kde označuje výrazné zmenšení velikosti nádoru nebo markerů onemocnění, ale ne jejich úplné vymizení.

Polyp je malý, abnormální výrůstek tkáně, který vzniká na sliznici některé části těla, například děložního čípku, tlustého střeva nebo nosního průchodu. Polypy jsou obvykle nezhoubné (nenádorové), někdy se však mohou stát zhoubnými (rakovinnými). Jejich velikost, počet a umístění mohou ovlivnit přístup k léčbě.

Prolaktin je hormon produkovaný hypofýzou, který je primárně zodpovědný za stimulaci produkce mléka po porodu. Hraje také roli v plodnosti tím, že inhibuje folikuly stimulující hormon (FSH) a gonadotropin uvolňující hormon (GnRH). Zvýšené hladiny mohou způsobit reprodukční problémy u mužů i žen.

Lynchův syndrom, známý také jako hereditární nepolypózní kolorektální karcinom (HNPCC), je typ dědičného nádorového syndromu spojeného s genetickou predispozicí k různým typům rakoviny. Výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny, především tlustého střeva a děložní sliznice, ale také vaječníků, žaludku a dalších orgánů. Syndrom je způsoben mutacemi v genech pro mismatch repair.

Adenom je typ nenádorového (nezhoubného) nádoru, který vzniká ze žlázové tkáně. Většina adenomů není nebezpečná, ale mohou se stát maligními (rakovinnými). Adenomy se mohou vytvořit v jakékoli žláze v těle, mimo jiné v plicích, nadledvinkách, tlustém střevě a hypofýze. Příznaky a léčba se liší v závislosti na jejich umístění.

Adenóza je onemocnění, při kterém dochází k abnormálnímu růstu nebo vývoji žlázových tkání v těle. Vzniká v důsledku změny normálních buněk žlázy, což může vést ke vzniku nezhoubných nebo zhoubných nádorů. Jeho projevy se značně liší v závislosti na umístění v těle a histologickém typu.

Alfa-fetoprotein (AFP) je specifický protein, který se vytváří především v játrech plodu a je přítomen v plodové vodě i v krvi matky. Po porodu se jeho produkce obvykle zastaví, přičemž vysoké hladiny u dospělých jsou často spojovány s jaterními chorobami, nádory zárodečných buněk nebo jsou známkou některých druhů rakoviny. AFP proto slouží jako biomarker v lékařských diagnostických postupech.

Anorexie, lékařsky známá jako Anorexia Nervosa, je závažná a potenciálně život ohrožující duševní porucha charakterizovaná sebehladověním a nadměrným hubnutím. Jedinci s tímto onemocněním mají iracionální strach z přibývání na váze a zkreslený obraz těla. Léčba obvykle zahrnuje multidisciplinární přístup integrující lékařské, nutriční a terapeutické složky.

Ascites je abnormální nahromadění tekutiny v břišní dutině, které je často důsledkem závažného onemocnění jater, jako je cirhóza. Přebytečná tekutina způsobuje nepříjemné pocity a může ztěžovat dýchání. Obvykle se léčí úpravou stravy, diuretiky nebo drenážními procedurami.

"Dysplazie" znamená abnormální růst nebo vývoj buněk, tkání nebo orgánů. Často je spojena se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny. Může se vyskytovat kdekoli v těle, například v děložním čípku (dysplazie děložního čípku) nebo v kyčli (dysplazie kyčelního kloubu). Tento stav nemusí nutně znamenat, že máte rakovinu, ale je významný pro identifikaci předrakovinných změn.

Eozinofil je typ bílé krvinky, která hraje klíčovou roli v imunitním systému. Tyto buňky vznikají v kostní dřeni a lze je nalézt v krevním řečišti a ve střevní výstelce. Eozinofily jsou známé tím, že bojují proti parazitům a řídí mechanismy spojené s alergií a astmatem. Zvýšení počtu eozinofilů, známé jako eozinofilie, často ukazuje na parazitární infekci nebo alergickou reakci.

Exon je úsek molekuly DNA nebo RNA obsahující informaci kódující proteinovou nebo peptidovou sekvenci. Je nezbytný pro genetickou expresi, při níž jsou tyto kódované sekvence překládány a umožňují syntézu bílkovin. Exony lze také označovat jako "kódující sekvence", protože se přepisují do mRNA.

Granulocyt je typ bílé krvinky, který se vyznačuje přítomností granulí v cytoplazmě. Existují tři typy: neutrofily, eozinofily a bazofily. Granulocyty hrají klíčovou roli v imunitním systému organismu, především v boji s napadajícími bakteriemi a infekcemi.###

"Hyperplazie" znamená zvýšený růst buněk organismu, který vede k rychlému zvětšení orgánu nebo tkáně. Je to běžná reakce na podněty a nemusí být nutně spojena s rakovinou, ale některé její formy by mohly zvyšovat riziko vzniku rakoviny.

Kachexie je závažný, komplexní zdravotní stav charakterizovaný extrémním úbytkem hmotnosti a svalovou atrofií, který se obvykle vyskytuje u osob trpících chronickými chorobami, jako je rakovina, HIV/AIDS a srdeční selhání. Je spojena se špatnou odpovědí na léčbu, sníženou kvalitou života a zvýšenou úmrtností.

"Karcinom in situ" je lékařský termín označující skupinu abnormálních buněk, které zůstávají na svém původním místě. Tyto buňky mají potenciál stát se rakovinnými, ale nerozšířily se do okolních tkání nebo jiných částí těla. Jedná se o nejranější stádium rakoviny, které je při včasném odhalení často velmi dobře léčitelné.

Lipom je nezhoubný a obvykle pomalu rostoucí nádor z tukové tkáně. Často se objevuje pod kůží a na dotek může být měkký. Nejčastěji se vyskytuje u dospělých mezi 40 a 60 lety a může se vytvořit kdekoli na těle, ale obvykle se nachází na ramenou, krku nebo trupu. Obecně jsou neškodné a může být nutné je odstranit pouze z kosmetických důvodů nebo pokud způsobují nepohodlí či brání v pohybu.

Lymfatické cévy jsou nedílnou součástí imunitního systému lidského těla. Tyto tenkostěnné struktury připomínají síť trubic, které pomáhají cirkulaci lymfy, tělesné tekutiny obsahující bílé krvinky, které bojují proti infekcím. Usnadňují odstraňování toxinů a odpadních látek z tělesných tkání a nakonec odvádějí lymfu do krevního oběhu.

Lymfedém je zdravotní stav charakterizovaný chronickými otoky, obvykle rukou nebo nohou, způsobenými blokádou lymfatického systému, která brání dostatečnému odtoku lymfy. Tato blokáda vede k hromadění tekutiny, která způsobuje otoky. Často vzniká jako komplikace léčby rakoviny, jako je operace nebo ozařování. Jelikož se jedná o dlouhodobý stav, vyžaduje nepřetržitou léčbu.

Lymfoblast je nezralá buňka, která pochází z lymfoidní linie krevních buněk a je nejranějším stadiem vývoje lymfocytů v kostní dřeni. Vzniká jako součást imunitní odpovědi organismu a po dozrání se mění v lymfocyt. Lymfoblasty hrají klíčovou roli při zvládání infekcí a nemocí. Jejich nadprodukce však může vést k určitým typům leukémie.

Cysta je vakovitá kapsa membránové tkáně, která obsahuje tekutinu, vzduch nebo jiné látky. Mohou se vytvořit kdekoli v těle v důsledku různých příčin, jako jsou infekce, genetické podmínky nebo ucpání kanálků. Ačkoli je většina cyst nezhoubných, mohou někdy vést k vážným komplikacím, a proto je třeba při jejich objevení vyhledat lékařskou pomoc.

Melanocyty jsou typem kožních buněk, které se nacházejí ve spodní části epidermis, svrchní vrstvě kůže. Tyto buňky jsou primárně zodpovědné za produkci melaninu, pigmentu, který dodává barvu kůži, vlasům a očím. Melanocyty hrají klíčovou roli při ochraně kůže před škodlivými účinky slunečního UV záření.

Metaplazie je patologický proces, při kterém je jeden typ zralé buňky nahrazen jiným typem v rámci stejné kategorie. Metaplazie, která je obvykle vyvolána stresem nebo poškozením, je obvykle adaptivní a reverzibilní a mění se, aby se přizpůsobila novému prostředí. Může však také představovat počáteční stádia karcinogeneze, pokud je ponechána bez povšimnutí a bez léčby.

Monoklonální gamapatie neurčitého významu (MGUS) je onemocnění, při kterém jsou v krvi přítomny abnormální bílkoviny, tzv. monoklonální bílkoviny nebo M proteiny. Obvykle je neškodná, ale příležitostně může vést k závažným poruchám, jako je rakovina krve. MGUS postrádá výrazné příznaky a často je odhalen při běžných krevních testech.

Mozkové metastázy jsou stav, kdy se nádorové buňky rozšíří z původního místa do mozku. K tomu obvykle dochází, když se rakovina z jiných částí těla šíří krevním řečištěm do mozkové tkáně, což vede ke vzniku sekundárních mozkových nádorů. Mozkové metastázy jsou závažnou a často pozdní komplikací rakoviny.

Myelodysplastické syndromy (MDS) představují skupinu různých poruch kostní dřeně, při nichž tělo neprodukuje dostatečné množství zdravých krvinek. V důsledku toho se u pacientů s MDS často vyskytuje anémie, únava, časté infekce a snadná tvorba modřin nebo krvácení. Obvykle se diagnostikuje u starších lidí a může přejít v akutní myeloidní leukémii.

Myom je nenádorový útvar, který se často vyvíjí v děloze nebo v jejím okolí během plodného věku ženy. Mohou mít různou velikost, od malých, sotva viditelných útvarů až po velké nádory, které mohou dělohu narušit a zvětšit. Ačkoli jsou myomy obvykle nezhoubné, mohou způsobovat pánevní bolesti a silné menstruační krvácení.

Neutrofil je typ bílé krvinky, která je v lidském těle nejhojněji zastoupena. Jsou základními složkami imunitního systému a fungují jako první obranná linie těla proti infekcím tím, že pohlcují a ničí škodlivé bakterie a plísně. Neutrofily hrají zásadní roli v udržování celkového zdraví a v boji proti nemocem.

Novotvar je lékařský termín označující abnormální růst tkáně, který může být benigní (nenádorový), maligní (rakovinný) nebo prekancerózní. Vzniká v důsledku bezprecedentního a nekontrolovaného dělení buněk. Povahu novotvaru lze určit pomocí biopsie nebo jiných diagnostických technik.

Onkovirus je typ viru, který může způsobit rakovinu. K tomu dochází, když viry změní regulační geny buněk, což vede k nekontrolovanému růstu a dělení buněk, které nakonec vytvoří zhoubný nádor. Onkoviry jsou zodpovědné za přibližně 12 % všech případů rakoviny u lidí.

Plazmacytom je zhoubný nádor tvořený abnormálními plazmatickými buňkami, což je typ bílých krvinek, které jsou zodpovědné za tvorbu protilátek. Tyto nádory se často vyskytují v kostní dřeni a měkkých tkáních. Ačkoli jsou obvykle pozorovány jako izolované léze, jejich výskyt může být časným příznakem mnohočetného myelomu, rakoviny plazmatických buněk.

"Počet krevních destiček" je laboratorní test, který měří počet krevních destiček, což jsou malé krevní buňky, které pomáhají při srážení krve, v krvi. Používá se k diagnostice onemocnění a sledování účinnosti léčby. Nízký nebo vysoký počet krevních destiček může indikovat zdravotní stav, který vyžaduje léčbu.

Prognóza označuje pravděpodobný průběh nebo výsledek nemoci, stavu nebo uzdravení pacienta na základě obecných vyhlídek zjištěného stavu. Poskytuje odhady o šancích na uzdravení, progresi onemocnění a míře přežití na základě faktorů, jako je zdravotní stav pacienta, typ onemocnění a léčba.

"Prekancerózní" jsou buňky, které mají abnormální změny a mohou se časem přeměnit v rakovinu, ale samy ještě rakovinou nejsou. Tento termín se často používá k popisu stavů, které významně zvyšují riziko vzniku rakoviny, jako jsou některé typy kožních lézí nebo polypy v tlustém střevě. Ne všechny přednádorové stavy se však nutně vyvinou v rakovinu.

Rakovinou mladých dospělých se rozumí jakýkoli typ rakoviny, který je diagnostikován u osob ve věku mladých dospělých, obvykle mezi 15 a 39 lety. Tato rakovina může mít jedinečné biologické charakteristiky a často představuje specifické problémy související s fyzickým a emocionálním vývojem, reprodukčním zdravím a dlouhodobým přežíváním.

"High-grade" znamená vysokou úroveň kvality nebo nadřazenost ve srovnání s ostatními. Označuje dokonalost, špičkovou kvalitu, prvotřídní nebo prvotřídní. Používá se v různých kontextech, například v lékařství pro označení těžkého nebo pokročilého stadia rakoviny, na akademické půdě pro označení vynikajících výsledků nebo v hornictví pro bohatý obsah minerálů.

Přežití bez progrese (Progression-Free Survival, PFS) je lékařský termín používaný v onkologii, který označuje dobu, po kterou pacient žije s onemocněním, které se nezhoršuje. Je to zásadní ukazatel při hodnocení účinnosti nových léků nebo metodik léčby rakoviny.